slaby zdenek
Je útěšné rozuzlení knížky O mužíčkovi, který zastavil pražský orloj regulérně vkódováno už v DNA jejích titulních hrdinů, mužíka a staroměstského orloje? Nechť si odpověď nalezne každý z nás, čtenářů, sám.

A máme díla už programově bezútěšná, jsou jich celá náměstí, i jejich opaky; naštěstí. A Zdeněk Slabý napsal dílo se šťastným koncem - a ještě nad časem. Opětovně jistě vyjde i za mnoho let, a přece mu bude i „tam“ každý rozumět. Asi jako většina čtenářů obdařených srdcem podlehne i obrázkům Barbary Issa Wagner (A není jich málo. Vždy jedna celá velká následuje ilustrace po každé dvoustraně!)

Kniha klasika Zdeňka K. Slabého O mužíčkovi, který zastavil pražský orloj byla i zdramatizována a do repertoáru ji pod názvem Prager Manndli vřadilo divadlo ve Svatém Gallenu ve Švýcarsku.
Pravděpodobnost, že se svět dočká i filmu, je nemalá; a jistě, nápad napájet magii příběhu pražskými reáliemi už tu byl x-krát, málokomu se to nicméně daří jako zde. A navíc je děj transponovatelný i do jiných evropských či světových metropolí.
Ta vlastní magie (jíž vedle Starého Města prostupují i vltavské vlny) už méně. A očarování starou Prahou? Koresponduje se stěží přenosnou vnímavostí těch vnímavých lidí, kteří uličkami u Vltavy procházejí v obdobném rozechvění jako Slabého mužík.

A závratný moment? Ten, v němž dojde k rozhodnutí hrdiny i hrdinky neodjet? Zůstat v konkrétním městě a doma? Vnímejme jej jako jeden z klíčů k interpretaci!
Kdyby nebyl Zdeněk K. Slabý takový skvělý optimista, chtělo by se nám napsat, že „skrz něj – a ne poprvé - psal Hans Christian Andersen“. Jenže ty dvě poetiky přece jenom nejsou stejné; ta zdejší je rozhodně svébytná a... A co se týká paralely mezi mužíčkem a Hofmanovým panem Tau?
Je nepatrná. V podobném stylu odívání obou hrdinů a v momentech jejich vzletu; už ony vzlety ale jsou motivovány jinak.

o muzickovi ktery orloj slaby
Pod stejnou značkou „Bambook“ vydává Garamod i další Slabého knihy Tři princezny a neonek a Dášenka a Pumprlík.
Svým dětem ale nenajděte ty knihy pozdě, jsou i k předčítání. A to, že zaujmou nebo dojmou rovněž nás, čtenáře už starší, je jen důkazem nesnadno postižitelného mistrovství při nakládání se slovy.
Nevelká plocha, mocný dojem; nedokonalá realita, ozdravný sen; nešťastná láska, ale mocná víra; Betlémské náměstí v Praze - a řešení příslušející taky apoštolům. Ta kniha je hravější než dobře nafouknutý míč, přichází fakticky z Německa, ale odrazit se může do celého světa!

Barbara Issa Wagner (*1978) už získala více prestižních ocenění a podobně je kritikou v Německu již hodnocen tenhle příběh, jehož překlad se za naší hranicí objevil s notným předstihem. Jde o příběh mužíčka (ale i muže) zamilovaného do porcelánové panenky jménem Labutinka. Ta se dívá z výkladu jednoho starožitnictví poblíž Betlémského náměstí v Praze.

O mužíčkovi, který zastavil pražský orloj / Zdeňek K. Slabý / Ilustrovala Barbara Issa Wagner / Grada, 2015


Pohádky pro děti – nové knihy

Kahounovo Štěstíčko a kocouří dědeček

Půvabný příběh o letních velkých maličkostech, které se v dnešní uspěchané době z dětského světa bohužel začínají ...

Putování za švestkovou vůní Ludvíka Aškenazyho patří ke skvostům české knížky pro děti

Jedna z nejkouzelnější knih pro děti, ve které se střetává pohádkový svět se světem skutečným. Knížka, která je psána...

Zlatý klíček aneb Tolstého ruská verze Pinocchia s ilustracemi Jiřího Černého

Jedná o převyprávění známé pohádky Pinocchio od italského Carla Collodiho. ...

Jsem Karel. Chytrá pohádka o deštníku Magdalény Wágnerové

Mezi nejkreativnější spisovatelky dětské literatury patří už dlouhá léta Magdaléna Wágnerová. Nevydává knih mnoho, ale k...

Obrazy ze Staré Říše, velmi zajímavá pohádková kniha

Čtyři samostatná vyprávění, která spojuje společné místo děje – městečko Stará říše – napsal pro děti Václav Vok...

Inspirující myšlenky...

Zkušenost mě přesvědčila, že zdrojem obdivu a úcty k největším spisovatelům bývá, a to i u lidí, kteří je čtou a píší o nich, jen slepě přijímaný vžitý názor; nevyslovují vlastní soud a nerozpoznali jejich přednosti sami. Víš přece, že nejen ve stoletích špatného a zkaženého úsudku, ale i v dobách zdravé literární střízlivosti většina čtenářů raději obdivuje nápadné a zjevné krásy než krásy jemné a skryté, spíše vzlet než věrohodnost, častěji vnějškovost než podstatu a obvykle spíše průměrnost než nadprůměrnost.
Giacomo Leopardi (1798 − 1837), Parini čili o slávě