slaby zdenek
Je útěšné rozuzlení knížky O mužíčkovi, který zastavil pražský orloj regulérně vkódováno už v DNA jejích titulních hrdinů, mužíka a staroměstského orloje? Nechť si odpověď nalezne každý z nás, čtenářů, sám.

A máme díla už programově bezútěšná, jsou jich celá náměstí, i jejich opaky; naštěstí. A Zdeněk Slabý napsal dílo se šťastným koncem - a ještě nad časem. Opětovně jistě vyjde i za mnoho let, a přece mu bude i „tam“ každý rozumět. Asi jako většina čtenářů obdařených srdcem podlehne i obrázkům Barbary Issa Wagner (A není jich málo. Vždy jedna celá velká následuje ilustrace po každé dvoustraně!)

Kniha klasika Zdeňka K. Slabého O mužíčkovi, který zastavil pražský orloj byla i zdramatizována a do repertoáru ji pod názvem Prager Manndli vřadilo divadlo ve Svatém Gallenu ve Švýcarsku.
Pravděpodobnost, že se svět dočká i filmu, je nemalá; a jistě, nápad napájet magii příběhu pražskými reáliemi už tu byl x-krát, málokomu se to nicméně daří jako zde. A navíc je děj transponovatelný i do jiných evropských či světových metropolí.
Ta vlastní magie (jíž vedle Starého Města prostupují i vltavské vlny) už méně. A očarování starou Prahou? Koresponduje se stěží přenosnou vnímavostí těch vnímavých lidí, kteří uličkami u Vltavy procházejí v obdobném rozechvění jako Slabého mužík.

A závratný moment? Ten, v němž dojde k rozhodnutí hrdiny i hrdinky neodjet? Zůstat v konkrétním městě a doma? Vnímejme jej jako jeden z klíčů k interpretaci!
Kdyby nebyl Zdeněk K. Slabý takový skvělý optimista, chtělo by se nám napsat, že „skrz něj – a ne poprvé - psal Hans Christian Andersen“. Jenže ty dvě poetiky přece jenom nejsou stejné; ta zdejší je rozhodně svébytná a... A co se týká paralely mezi mužíčkem a Hofmanovým panem Tau?
Je nepatrná. V podobném stylu odívání obou hrdinů a v momentech jejich vzletu; už ony vzlety ale jsou motivovány jinak.

o muzickovi ktery orloj slaby
Pod stejnou značkou „Bambook“ vydává Garamod i další Slabého knihy Tři princezny a neonek a Dášenka a Pumprlík.
Svým dětem ale nenajděte ty knihy pozdě, jsou i k předčítání. A to, že zaujmou nebo dojmou rovněž nás, čtenáře už starší, je jen důkazem nesnadno postižitelného mistrovství při nakládání se slovy.
Nevelká plocha, mocný dojem; nedokonalá realita, ozdravný sen; nešťastná láska, ale mocná víra; Betlémské náměstí v Praze - a řešení příslušející taky apoštolům. Ta kniha je hravější než dobře nafouknutý míč, přichází fakticky z Německa, ale odrazit se může do celého světa!

Barbara Issa Wagner (*1978) už získala více prestižních ocenění a podobně je kritikou v Německu již hodnocen tenhle příběh, jehož překlad se za naší hranicí objevil s notným předstihem. Jde o příběh mužíčka (ale i muže) zamilovaného do porcelánové panenky jménem Labutinka. Ta se dívá z výkladu jednoho starožitnictví poblíž Betlémského náměstí v Praze.

O mužíčkovi, který zastavil pražský orloj / Zdeňek K. Slabý / Ilustrovala Barbara Issa Wagner / Grada, 2015


Pohádky pro děti – nové knihy

Pohádky z Pekelce. Pohádky plné nápadů Františka Nepila a veselých obrázků Miloslava Jágra

Knížka vynikajícího vypravěče Františka Nepila je plná moderních pohádek pro malé čtenáře. Děti se začtou do krásné ...

Putování za švestkovou vůní Ludvíka Aškenazyho patří ke skvostům české knížky pro děti

Jedna z nejkouzelnější knih pro děti, ve které se střetává pohádkový svět se světem skutečným. Knížka, která je psána...

Malý špalíček pohádek Františka Hrubína a Jiřího Trnky těší už celé generace dětí

Lahodná čeština Hrubínova bude navždy patřit ke klenotům české tvorby pro děti. A neměla by být opomíjena na žádné čes...

Nejhezčích dvakrát sedm pohádek. Libozvučná čeština od Hrubína a jedinečné ilustrace Jiřího Trnky

  Známé pohádky přebásnil František Hrubín libozvučnou češtinou a vznikla půvabná knížka pro malé děti, jejíž k...

Strom pohádek z celého světa si získal srdce dětí i rodičů i po padesáti letech

Opravdu ojedinělá sbírka krátkých i delších pohádkových příběhů, napínavých, veselých i poučných zaujímá přední m...

Myšlenky z knih

Obecné školy mají být i v tomto ohledu prvním průkopníkem myšlenky, že kdo dovede trýznit zvířata, že stejně může se zachovat vůči člověku. V této výchově děje se však pravý opak. V obecných, měšťanských i nižších středních školách jsou žáci nabádáni ku zakládání sbírek hmyzu, aniž ve většině případů bylo by poukazováno na ono trápení ubohých brouků a motýlů, kteří zaživa napíchnuti jsouce na špendlík, pozvolna hynou. Viděl jsem již kolikrát v okolí Prahy na výletech, jak tato nadějná mládež chytá vše, co se hýbe a co leze. Od hmyzu přechází se pak k menším zvířatům a mládež dělá si, nikým nevyzvána, pravou sbírku zkomolených myší, žab a ptáků. Po sklizni viděti lze na polích v okolí Prahy sta hochů, kteří vymýšlejí si všemožné zábavy s chycenými myškami. Točí jimi, uvázanými za ocásek na niti, po celou dobu, dokavad osudný los na jinou nepadne. Nechci ani mluviti o anatomických pokusech, ať s myškami, či se žabami; vše to budí jistě v každém myslícím člověku odpor.
Jaroslav Hašek: Odstraňte bolest!