Byl nejkrásnější měsíc v roce, kdy odešla Ljuba Štiplová (†24. 9. 2009) do země Nebytí, vynikající autorka knih pro děti.
Připomněl nám to Lexikon lesních skřítků. Štíplová uměla dětem vyprávět o lesním světě tak, aby pochopily, že si mají vážit všeho živoho, co v něm je. Její knihy mohou tak pozitivně ovlivnit chování dětí nejen v dětství, ale i v dospělosti, kdy mnozí se nepodřídí myšlení většiny, že vše kolem nás je jen obyčejný materiál a nejdůležitější bytost na planetě je člověk.

stiplova-prihody-maleho-korinka-krejcova

Malý Tomáš Zumr píše o knížce Příhody malého Kořínka na internetu toto:
Knihu jsem četl týden. Doporučil bych ji kamarádům, kteří mají rádi příběhy o přírodě. Knížka je hezká a naučil jsem se z ní poznávat názvy rostlin, poznávat stopy zvířátek, listy stromů a houby.
Hlavní postavou je Kořínek, ze kterého vyrostl krásný a vzácný lýkovec.

Lesní dělníci začali kácet les, kde bydlel malý Kořínek. Proto se všechna zvířátka stěhovala a Kořínek musel odejít také, i když byl moc smutný. Hledal nový domov, ale spousta kytiček a stromů ho vyháněla. Nakonec se dostal k houbíkům, kteří ho našli a zachránili. Vzali ho k sobě a nechali ho u sebe až do jara. Vyprávěli mu, jak se každý houbík musí starat o své houby, podle kterých se jmenuje. Kořínek poznal Podborováčka, Lerpánka, Jenerála, Mochomírka, Šuntelku, Kobzánka, Pečárka, Lišuvku a spoustu dalších houbíků. Na jaře začal Kořínek rašit a růst, až z něho vykvetl nádherný a vzácný lýkovec. Všichni ho obdivovali a les už nikdy žádného Kořínka nevyhnal.
Kořínek je hodný. Houbíci jsou taky hodní, protože u sebe nechali celou zimu Kořínka. Žalud je zlý, protože ubližoval rostlinkám.

Autorka: Ljuba Štíplová (*30. 4. 1930, Praha - †24. 9. 2009) / Ilustrace: Zdeňka Krejčová

Vydalo nakladatelství Olympia v Praze roku 2000, 3. vydání

Pohádky pro děti – nové knihy

Čarovné pero. Cigánské rozprávky Marie Voříškové a nejkrásnější kniha roku

Z Cikánských pohádek Marie Voříškové, které vydala Mladá fronta v roce 1959 vybrala editorka a překladatelka Mária Števkov...

Nejhezčích dvakrát sedm pohádek. Libozvučná čeština od Hrubína a jedinečné ilustrace Jiřího Trnky

  Známé pohádky přebásnil František Hrubín libozvučnou češtinou a vznikla půvabná knížka pro malé děti, jejíž k...

Strom pohádek z celého světa si získal srdce dětí i rodičů i po padesáti letech

Opravdu ojedinělá sbírka krátkých i delších pohádkových příběhů, napínavých, veselých i poučných zaujímá přední m...

Něco za cibulku, něco za pirožek. Populární pohádky Věry Provazníkové s ilustracemi Václava Houfa

V roce 1982 vydalo nakladatelství Blok výbor pohádek Věry Provazníkové Něco za cibulku, něco za pirožek s ilustrace Václava H...

Hans Christian Andersen a jeho slavné pohádky s ilustracemi Jiřího Trnky

Hans Christian Andersen (1805-1875) byl za svého života spisovatel v nejširším smyslu: psal básně, romány, povídky, dramata. T...

Inspirující myšlenky...

Neumím rozlišit západní civilizaci od jiných. Nevím, v čem by měl být elementární rozdíl. Prožila jsem celý svůj život uprostřed Evropy, všechno ostatní znám jenom zprostředkovaně a povrchně. Můžu si namlouvat, že miluju přírodu, ale stejně vím, že je to zkrocená příroda. Příroda, kterou jsme si tak dlouho utvářeli k obrazu svému, až je z ní to, co je: mrzáček. Trochu ho litujeme, trochu se nám oškliví. Odvracíme oči od zrcadla, které nám nastavuje, ale pořád před tím zrcadlem stojíme. Není kam jinam jít. Konflikt s civilizací je na jiné úrovni vlastně konflikt s imperativem divočiny uvnitř sebe samého. Ten problém nemáme šanci vyřešit. Proto je dobré ponechat si aspoň sny. Ráda píšu příběhy s mladými protagonisty. Důvod je jednoduchý: dokud hrdinové nezestárnou, nejsou jejich sny ani ztroskotané, ani směšné. A navíc, mladí nectí předpisy a omezení. V tom cítím naději, protože nic jiného než neustálé překračování pochybných hranic nemůže s problémy světa hnout.
Iva Procházková, spisovatelka