Z Cikánských pohádek Marie Voříškové, které vydala Mladá fronta v roce 1959 vybrala editorka a překladatelka Mária Števková tři pohádky, ve slovenštině O stvorení sveta a o tom, jako prišli Cigáni o svoju vlast, Jako sa dostal Kalo Dant na siedmy svet, Jako robil Šarkan na svete neplechu.

carovne pero


Vznikla tak ve spojení s ilustracemi Jany Kiselové-Sitekové nádherná knížka, která se umístila v Nejkrásnějších knihách Slovenska za rok 2014, cena Bibiany nakladatelství Buvik za nejkrásnější dětskou knihu v roce 2014.
Na Slovensku se znovu objevují půvabné texty M. Voříškové s étericky křehkými ilustracemi nositelky Zlatého jablka BIB Jany Kiselové-Sitekové malovanými na textilu a skvěle reprodukovanými v knize.

Na knižních pultech přece jenom nevymizely knižní skvosty pro děti. Gratulujeme. 

Čarovné pero, Cigánské rozprávky / Marie Voříšková / ilustrace Jana Kiselová-Siteková / přeložila Mária Števková / vydal Buvik, 2014

sitekova carovne pero 1

sitekova carovne pero 2

sitekova carovne pero 3

sitekova carovne pero 4


Pohádky pro děti – nové knihy

Plickovy pohádky Prekrásný Janko ilustroval světový Albín Brunovský

Rozprávky rumunských Slovákov z knihy Prekrásny Janko zozbieral česko-slovenský všestranný umelec a obdivovateľ ľudovej kult...

Sněhová víla. Vánoční pohádka pro první čtení Daniely Krolupperové a Lucie Dvořákové

Jednoduchý vánoční příběh pro malé čtenáře, vhodný jako první čtení. ...

Rusalka. Nejznámější Dvořákova opera pro děti v nepovedené grafické úpravě

Rusalka je Dvořákova slavná opera, podle které existuje pohádka, ve které krásná víla má dlouhé zlaté vlasy a celé noci m...

Jacques Prévert. Moudré pohádky pro nehodné děti

Kam všichni tak spěcháme? Proč se nezastavíme a nesrovnáme si v hlavě, co je podstatné a co ne? V roce 1985 dvě redaktorské d...

Jedinečné Alšovy ilustrace a známé pohádky těch nejlepších pohádkářů

Mikoláš Aleš (18.11. 1852 – 10.07. 1913) miloval pohádky. Ilustroval jich mnoho. Vždy do jedné strany vkreslil celý příběh ...

Myšlenky z knih

Byl to myslím Aristoteles, který definoval člověka jako politické zvíře. Myšlenka je to náramně moudrá. Není jen docela jasno, mínil-li Aristoteles, že člověk je podivné zvíře, které dělá politiku, nebo že člověk, který dělá politiku je s odpuštěním zvíře. Obojí výklad má něco do sebe.
Karel Čapek, Lidové noviny 24.12.1922