mala_medvedi_knizkaKdyž přijde jaro, medvědi vylézají z brlohu a začínají řádit! Lidé před nimi zavírají domy a novináří nestačí psát. Nejpopulárnější medvědi, o kterých se píše nejvíc, už mají svá jména. Nedvěd a Miška. Víme dokonce kde mají své brlohy.

Jak to je doopravdy
Medvědi se většinou ukládají k zimnímu spánku proto, že nemají co jíst, a tudíž se nudí. Naproti tomu brtníci Nedvěd a Miška, mají ve svém lesním brlohu, což je ve skutečnosti docela přepychový byt, skoro pořád plnou ledničku i spíž, takže by vlastně vůbec spát nemuseli. Ale jelikož po zbytek roku provádějí různé rošťárny, vždycky se natolik unaví, že si přece jen rádi zdřímnou.

Teď, když konečně přišlo jaro, se probudili a chystají se prožít nová dobrodružství, která většinou skončí úplně jinak, než si naplánovali. Například při návštěvě kurníku názorně ukážou, co znamená „medvědí služba“, budou předstírat, že nejsou „obyčejní“ medvědi hnědí, ale ohrožené pandy, či poněkud netradičně oslaví v létě Vánoce, protože je v prosinci zaspali.
Přečtěte si o tom všem v Malé medvědí knížce, kterou pro vás sepsal jeden skoro taky medvěd…

A věřte, že knížka menší děti určitě rozesměje. A to nejlepší lákadlo pro malé čtenáře, kteří se teprve učí knihy milovat.

Zbyněk Černík | Malá medvědí knížka | Ilustrovala Alžběta Skálová | Vydal Albatros, 2010

skalova2

Inspirující myšlenky...

Hlavně mi vadí, že náš svět je tak hrozně, nezdravě krotký. Prohlašuji, že je krotký. Jako ohavný vykleštěný kocour. I válka... Bylo to ochočené násilí. Lidé nešli do boje, protože jim vzkypěla krev. Šli do války, protože jim to poručili; šli proto, že byli řádní občané. „Člověk je bojovné zvíře“. Ale mně u člověka vadí, že je ochočené zvíře. A den ze dne je čím dál ochočenější. To dělají továrny, to dělá křesťanství, věda, slušné vychování a vzdělání. Zatěžují duši moderního člověka. Vysávají z ní život... Vylezli na hřbet kopce a zadívali se dolů do údolí. Stanton-in-Teesdale se pod nimi černal břidlicovými střechami, začouzenými komíny a kouřem. „Ubohá podívaná! Tohle by nemělo být povoleno. Opravdu nemělo.“
Aldous Huxley: Kontrapunkt