lukas foto 1

Bylo jednou osm štěňat, jedno menší než druhé. Všech osm se jich vešlo do bedny v koutě. Když chtělo některé z nich zaštěkat, div se přitom nemuselo opřít o zeď, aby neupadlo. Kdo ta štěňata viděl, myslel si, že jsou ještě hloupá a ničemu nerozumějí. Jenomže to právě ne, ta štěňátka nebyla hloupá ani trochu, každé z nich umělo ledacos, a všechna dohromady uměla abecedu. Ne celou, to se rozumí, jenom kousek — protože jméno každého z nich začínalo jedním písmenem ze začátku abecedy.


Písmeno A měl na začátku jména ten nejsilnější z nich, Argus, B měl Baryk, C Cita, D Dalík, E Esta, F Flok, G měla Golda a H měl bíle a černě strakatý Hasan. Když se ta štěňata postavila do řady, malá psí abeceda byla hotová. Argus byl první a Hasan poslední.
Ale s tím Hasanem, s tím bylo trápení!

o chvastavem steneti frynta

Jan Lukas (*10. srpna 1915; +28. srpna 2006).
Uznávaný český autor byl legendou české fotografie. Tematická šíře jeho tvorby sahá od krajinářských fotografií přes reportáže až k portrétu. Patří k zakládající generaci českých fotoreportérů. Po nástupu totality v Československu strávil většinu času v New Yorku, kde také zemřel.

O chvástavém štěněti / Emanuel Frynta / fotografie Jana Lukase / Státní nakladatelství dětské knihy, 1964

Inspirující myšlenky...

A tak se kruh pomalu uzavírá. Cítím, že jsem jednoznačně určen, to všechno je úplné zoufalství. Čím dál se mi zdá, jakobych patřil k něčemu, co již není pravda. Ten zvláštní optimismus, víra v umění, a tím i v etiku jako by se pomalu vytrácela. Všichni chtějí jen žít. Víc nic. Přestávám si z mnoha lidmi rozumět. Smysl se vytrácí. Jde jen o holou existenci. Všichni jako by jen hledali záchranu v banalitě. A jsou šťastni. Nemají ani čas si uvědomit, co se děje. Je to fofr. Všichni tu zem jenom pohnojíme. Snad takové doby již byly, ale bráním se tomu, že by to snad byl zákon. Padá na mě hrůza. Zdá se mi, že zase přicházím k sobě. Přece jenom ta příroda je podivuhodná.
Karel Malich, 2.4.1971