Knížka navazuje na úspěšnou knihu Zuzanka. Jeden z nejoblíbenějších příběhů o správné holčičce Zuzance vypráví o tom, jak se Zuzanka ujme malého ježečka, který by bez její pomoci určitě zmrzl. Text Daniely Krolupperové je natolik zjednodušen, že si ho mohou přečíst i úplní čtenářští začátečníci. Ilustrovala ji nezaměnitelným způsobem Vlasta Baránková, která patří k těm nejlepším českým ilustrátorům.


jezecek1.jpg

Pomalu začínal podzim.
Vítr napřed vanul, potom foukal a nakonec fičel.
Listí na stromech zezlátlo a zčervenalo.
Vítr si s ním vesele hrál.
„Páni ježci,“ divil se ježeček, „to listí doopravdy lítá!“

jezecek2.jpg

Nad hlavou ježečkovi proletělo hejno vlaštovek.
„Kam letíte, vlaštovky?“ volal za nimi.
„Do teplých krajin. Přijde zima,
začne sněžit. Tady bychom zmrzly!“
odpověděly vlaštovky zvesela a letěly dál.


 

jezecek_cover_130.jpgDaniela Krolupperová
Zuzanka a ježeček

Ilustrace Vlasta Baránková
24 str., 155x155 mm, 1. vydání, pevná vazba




Inspirující myšlenky...

Na tomto místě je vhodné zeptat se, co je to soucit. Mnozí jej totiž chválí jako ctnost a soucitného muže nazývají dobrým mužem. I to je duševní vada, protože člověk takto chybující se vzdaluje od pravdy. Soucit je vada malicherného ducha slábnoucího při pohledu na cizí zla. Soucit je proto běžný u těch nejhorších; jsou to stařeny a obyčejné ženské, koho dojímají slzy největších zločinců. Soucit je chorobný stav duše vyvolaný pohledem na cizí potíže nebo smutek z cizího neštěstí, o němž si člověk myslí, že je nezasloužené. Takový chorobný stav však mudrce nepostihuje. Mudrc tudíž necítí soucit, protože to není možné bez ubohosti duše. Soucit je blízký bídě, neboť z ní něco má a něco z ní bere. Soucit je chorobný stav duší příliš poděšených bídou.
Seneca, O laskavosti