knizka_pro_vojtiskaV knížce Evy Bešťákové čeká na Vojtíška i na další kluky a holčičky jedno překvapení za druhým: hádanky, jednoduché úkoly, verše, básničky a pohádky o dětech, zvířátkách, květinách, stromech a věcech kolem nás - a také spousta veselých barevných obrázků Dagmar Ježkové.

Knížka pro Vojtíška obsahuje hádanky z lesa, od vody i hádanky plné ptáků, pohádku o neposedných písmenkách, písmenkové doplňovačky, barevná slovíčka a pohádky o každém dnu v týdnu.
Nechybí několik obrázkových psaníček, několik pohádek o různých věcech, které běžně používáme a také básničky o počasí a o tom, jak si hrají věci.


Děti předškolního věku i prvňáčci se nad knihou pobaví, obohatí si slovní zásobu a získají vědomosti, které jim usnadní první chvíle ve školních lavicích.

Eva Bešťáková | Knížka pro Vojtíška | Ilustovala Dagmar Ježková | Praha : Knižní klub, 2007, 1. vydání | Určeno pro děti od 5 let.

VOJTISEK400_3.jpgUKÁZKA Z KNIHY

Hádanky

Z hřebene hor se vracela
ostrozraká ušatá kočka.
Rychlá je jako gazela,
ale na kořist tiše počká.

Pošťačka s modrou brašnou
roznáší po lese
zprávy a spěšná psaní.
Ospalé kamarádky jen žasnou
a knoflíkové oči kulí na ni.

Bílé loďky uprostřed jezera
stojí nehnutě.
Teprve když vzlétne některé,
poznáš ……

(Odpovědi najdete v knížce!)


vojtisek400_2.jpgUKÁZKA Z KNIHY

N e p o s e d n á   p í s m e n k a

Mě si každý rychle zapamatuje, řeklo písmenko A. Jsem špičaté a někdy mám nahoře čárku, vidíte? A Á! Jenže to není všechno. Jsem nejdůležitější písmeno ze všech, mnoho slov by se beze mne vůbec nedalo napsat. Třeba ananas!
Zato pejsek, mlejnek i déšť se bez tebe docela dobře obejdou, protestovalo písmeno E.
A co já? ozvalo se písmenko I. Já mám nahoře taky někdy čárku a malí bratříčkové dokonce tečku. Koukejte: I Í, i í! Vítr fičí jen mojí zásluhou!
Přikutálelo se písmenko O a řeklo: Nehádejte se, já se taky nechlubím třeba slovem olovo. Důležitá jsou všechna písmena a některé slovo potřebuje nás pět dokonce najednou. Zavoláme kamaráda U a můžeme to Vojtíškovi dokázat.
U, které vypadá jako podkova, se vykolébalo z krabice. Přivedlo ještě několik dalších písmenek na výpomoc a ve chvilce bylo na stole sestavené slovo PLASTELÍNA.
Počkat, počkat! protestovalo O a U. Byl to náš nápad, a teď nás vynecháte?
Nezlobte se, omlouvala se písmena A, E a I. Vy přijdete na řadu, až si Vojtíšek začne hrát s PLASTELÍNOU!
Já už tomu rozumím, maminko! vykřikl Vojtíšek. Ale proč jsi říkala, že je na krabici napsáno NEPOSEDNÁ PÍSMENKA?
Ta hra se tak jmenuje, vysvětlila mu maminka. Písmenka totiž z krabice utíkají, schovávají se ve slovech a musíš je hledat všude kolem sebe. Slova zatím číst neumíš, ale vyslovovat ano. K tomu je v krabici sešit s obrázky. Uhodneš slovo podle obrázku a hned si vedle něj do řádku uděláš tolik čárek nebo hvězdiček, kolikrát jsi každé písmenko v tom slově uslyšel.
Nakonec vyslovíš to slovo ještě jednou a písmenka v posledním sloupku ti ukážou, jestli jsi je podle obrázku uhodl správně. Když ano, můžeš uhodnutá písmena vrátit do krabice. Až je vrátíš všechna, bude zase pohromadě celá abeceda. Tu se ale budeš učit už ve škole.
Vojtíšek se nemohl dočkat. Sotva ráno otevřel oči, běžel ke krabici. Vytáhl sešit a tužku a celých dalších pět dnů s nimi cestoval a zapisoval. Každý večer vracel uhodnutá písmena A, E, I, O a U  zpátky do krabice. Písmenková hra se mu moc líbila. Když šel spát, měl vždycky stránku plnou hvězdiček. Dávaly mu dobrou noc stejně jako ty, které zářily na noční obloze.

Inspirující myšlenky...

Dokážeme jíst maso jedině proto, že nemyslíme na to, jak je to kruté a hříšné. Existuje mnoho zločinů, které jsou dílem člověka a jejichž zlo plyne z opuštění zvyků, obyčejů a tradic. Ale krutost mezi ně nepatří. Je to smrtelný hřích a nepřipouští žádné argumenty ani racionalizace. Jen jestliže nedovolíme svým srdcím, aby ztvrdla, vyvarují se krutosti a vždy budou jasně slyšitelná. Ale my dovolujeme, aby se v nás bezstarostně zahnízdila krutost – a ten, kdo se liší, se nám zdá divný... Jestliže umlčujeme své city i přesto, že pociťujeme lítost, jen proto, abychom dělali to, co druzí, a parazitovali na životě, urážíme všechno, co je v nás dobré. Rozhodl jsem se jít vegetariánskou cestou.
Rabíndranáth Thákur