kluk a mesicKdyž se v pokoji rozezní hodiny, Míša ví, že je čas spát. Sám si už vyčistil zuby a vklouzl pod peřinu. Maminka vešla do pokoje s pohádkovou knížkou a přisedla si blíž. V ruce jí šustí stránky, jak otáčí jednu po druhé. Tichý šustot papíru a klidný maminčin hlas Míšu rychle uspávají. Snad usne i sama noc, co se v černém kabátu přitiskla k oknu, aby slyšela její vyprávění. Míša, hračky i noc tiše oddychují. Jen kulatá Země se stále kolem své osy otáčí, přes den k Slunci čelem, v noci k Slunci zády. Do rána budou všichni spát. Opravdu všichni? Míša dnes nemá klidné spaní.

Ukázka z knihy:
1. Kdo tu dupe kolem domu? Kdo mě budí ze spánku?
2. Maminčina zahrádka je plná obrů, kteří dupou po cestičce. Bum, bác! Shodili těžká brnění. Nebohé květiny! Nemají se čím bránit!
3. „Maminkóó!“ volá Míša. „Míšo, neboj se, to si ježek potmě na zahrádce hledá hmyz na večeři. Pojď zpátky do postele!“
-----
Kluk a měsíc | Pavlína Krámská | ilustrace: Tomáš Řízek | nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2013
https://www.rizek-tomas.cz/

rizek kluk mesic2

rizek kluk mesic1

Inspirující myšlenky...

Má-li existovat don Juan, musí na světě existovat pokrytectví. Ve starověku by byl don Juan jakýmsi výsledkem bez příčiny; tehdy bylo náboženství slavností, pobízelo lidi k rozkoším; jak by bylo mohlo hanobit lidi, kteří si z jisté rozkoše dělali smysl svého života? Jedině státní správa mluvila o zdrženlivosti; zakazovala věci, které mohly škodit vlasti, to jest zájmům uznávaným obecně, nikoli to, co může škodit jednotlivci, když jedná. Každý muž, měl-li zálibu v ženách a mnoho peněz, mohl být v Athénách donem Juanem, proti tomu nikdo nic nenamítal; nikdo nehlásal, že život na této zemi je slzavé údolí a že trpět je záslužné.
Stendhal, Italské kroniky