frida
Frida Kahlo, slavná mexická malířka byla živel – nedala si jen tak něco vymluvit a své plány uskutečňovala i za cenu vlastní bolesti – psychické i fyzické. Snad chtěla dokázat, že sama zvládne naprosto všechno. Možná její tvrdohlavou umíněnost ovlivňoval fakt, že její otec byl německého původu. Proto v dětství nejednou od spolužaček slýchala, že „není jednou z nich“. Určitě její přístup k  životu ovlivnila obrna, která jí v šesti letech znetvořila nohu. Po dlouhém léčení všem donekonečna předváděla, že není žádná „chudinka“, že zvládne všechno, co umí ostatní zdravé děti.

Toužila být lékařkou, jako jediná ze čtyř sester studovala a její otec ji ve všem podporoval, tak nějak ji protežoval.
Ona si s ním ze všech dcer také nejlépe rozuměla. Když se zdálo, že život už půjde po přímější cestě, přišel další karambol – nehoda autobusu, při níž téměř přišla o život. Přežila jen zázrakem, prodělala nesčetné operace, ale do smrti ji trápily neustálé bolesti.  Při dlouhé rekonvalescenci začala s malováním. Tehdy se seznámila s malířem Diego Riverou – velkou osobností mexického kulturního života. S ním spojila svůj další osud. S ním prožila bouřlivé manželství naplněné láskou, nenávistí, žárlivostí, nevěrami, lesbickými avantýrami. Byli k sobě připoutáni a zároveň se ničili. Dospěli k rozvodu, aby se opět vzali. Nedokázali bez sebe být.

Frida Kahlo se hlásila k mexickým kořenům – o tom jednoznačně svědčí i její obrazy. Jsou plné barev, symbolů, významů. Namalovala jich 143, z toho 55 autoportrétů – byla prý často sama a sebe znala nejlépe, proto jich je tolik. Hlásila se ke komunistickým idejím, přesto měla služku… Barvitá osobnost s barvitými životními příhodami a zkušenostmi. Velmi vhodný objekt pro romanopisce.

Bárbara Mujica vytvořila v románu Frida beletrizovaný portrét této význačné osobnosti mexického kulturního světa.
V něm vykreslila podmanivou a jedinečnou ženu, silnou osobnost, která nikdy nehodlala stát na vedlejší koleji. Autorka vedle živoucího portrétu slavné malířky přinesla i nový pohled na jejího o dvacet let staršího muže – slavného Riveru. Vypravěčkou příběhu – citlivou a emocionální – se v románu stala Fridina sestra Cristina. To ona vzpomíná na společné dětství  s nespoutanou sestrou, odkrývá pravdu o bouřlivém manželství Fridy s Riverou, vypráví o svém milostném vztahu se slavným švagrem... To vše koloruje barvitým líčením společenských událostí, které se v Mexiku 20. let 20. století odehrávaly. Střípek k střípku tím skládá živoucímozaiku Mexika té doby, ukazuje tuto zemi v celé její kráse, barevnosti a syrovosti.

Autorka proplétá historicky doložitelné osudy svých hrdinů s vlastními představami a vytváří výjimečný román, jehož drama vrcholí velkolepým závěrem.
V zpovědi Cristiny se prolíná skutečnost s fikcí. Autorka vychází z dopisů všech aktérů, jejich životopisů a vzpomínek přátel. K nim přikládá vlastní dedukce a tím koření celý příběh. Vznikl tak portrét Fridy Kahlo, jako by ho malovala sama, plný symboliky, vypovídající o všem, co se kolem této mexické malířky seběhlo či seběhnout mohlo.

Někdy mi úplně připadá, jako bych celý svůj život prožila prostřednictvím Fridy. Ona zažívala dobrodružství, ona prožívala úchvatné emoce. Můj život byl vždycky jaksi druhořadý, asi jako kdybych nosila Fridiny obnošené šaty. Mé první ochutnání lásky proběhlo přes Fridu a Alexe. Také jsems e zamilovávala a kluci na mne mrkali a pošťuchovali mě, ale bolestná tajemství, sopky vybuchující mi v hrudi a pocity, že se rozpouštím v jeho náručí, to jsem nezakusila, to jsem prožívala skrze Fridu a Alexe. Moje první pusa byl polibek, který dal Alex Fridě. Ať jsem se pohnula kamkoliv, ona už tam přede mnou byla. Velká láska mého života byla předtím jejím milencem. Někdy, i když jsou si blízké, procházejí sestry životem odděleně, každá má svůj vlastní osud. Ale to nebyl můj případ. Prostá pravda je taková, že bez Fridy by neexistovala žádná Cristi...

Bárbara Mujica
je profesorkou španělštiny na Georgetownské univerzitě a kromě toho, že přednáší, také píše knihy, povídky a kritické stati. Napsala nejen román Frida, ale ještě další dva romány a vydala dvě sbírky povídek. Dvakrát byla nominována na Pushcartovu cenu, vyhrála Mezinárodní soutěž prozaiků E. L. Doctorowa, získala Pangolinovou cenu a řadu dalších ocenění a grantů. Redigovala osm literárních antologií a pravidelně publikuje eseje i články v mnoha novinách a časopisech, například v The New York Times nebo v Los Angeles Times.

Název: Frida | Bárbara Mujica | přeložila Ivana Muková | Metafora, 2012


Art, film, fotografie – nové knihy

Velká kniha o dřevě Martina Patřičného je stále jediná svého druhu v Česku

Srovnávat podobnou knihu u nás není s čím. Při srovnání s publikacemi o dřevu ze zahraničí se Patřičného pojetí  li...

Ondřej Sekora. Mravenčí a jiné práce je bohatě ilustrovaná monografie

Společně s výstavou, která je aktuálně instalována v MZM (do 30.6.2020), vznikla také stejnojmenná monografie. ...

Frida Kahlo - strhující životní drama slavné levicové malířky

Frida Kahlo, slavná mexická malířka byla živel – nedala si jen tak něco vymluvit a své plány uskutečňovala i za cenu vlastn...

Kamil Lhoták a knihy. Monografie nezaměnitelného ilustrátora

Nejnovější obsáhlá publikace věnovaná knižní tvorbě Kamila Lhotáka, obsahuje stovky reprodukovaných ilustrací, soupis kni...

Umění C.G. Junga. Kresby, knižní mlaby, obrazy, dřevěné i kamenné sochy

Bohatě ilustrovaný svazek shrnuje veškeré známé výtvarné dílo C. G. Junga – od kreseb přes knižní malby, obrazy až po d...

Inspirující myšlenky...

Každý průměrně vzdělaný jedinec by pohrdavě odhodil knihu, která by vyprávěla totéž, co vyprávějí nejvýznamnější filmy. Přitom tentýž jedinec klidně přijímá i ty nejotřelejší šablony, jakmile se pohodlně usadí v tmavém sále kina, jsa omámen světlem a pohybem, jež na něho působí až hypnoticky, jsa uchvácen přitažlivostí lidských tváří a rychlou změnou prostředí.
Luis Buñuel