zeme hlavVýstava Headlands/Země hlav představuje ve své první části na velkoformátových fotografiích místo Headlands na západním pobřeží Spojených států amerických, ke kterému si František Skála vytvořil hlubokou citovou vazbu, jež ho přiměla se v průběhu dvaceti let několikrát vrátit na své osudové místo a vytvářet zde „své“ hlavy z mořských řas.

Úzká chodba je polepena fotokopiemi deníků popisujících předivo pavučiny genia loci této zvláštní krajiny, které pozvolna obaluje autora a nutí ho spolupracovat se silami, diktujícími mu pod rouškou činnosti svoje záměry. Zaznamenávají jeho první setkání s Pacifikem, místem, kde se od prehistorie setkávají tři živly, s magickou mořskou řasou kelp, jejíž klubka černých hadic zakončených hlavami vyvrhuje oceán na pláže poblíž San Franciska.

V zešeřelé hlavní místnosti je 24 hlaviček v nasvícených bedničkách. Ve spících tvářích hlav, které se zrodily sesycháním, se zračí celá lidská kultura, neboť jejich fyziognomie připomínají nejen široké spektrum národů světa, ale i malířská a sochařská díla starého Egypta a Číny, po Řecko a Afriku.

František Skála (* 1956)
 je vizuální umělec, jehož práce přesahuje hranice výtvarného umění do oblasti architektury, filmu, divadla, performance, hudby, poezie a literatury. Vystudoval řezbářství a animovaný film a prvních úspěchů dosáhl jako ilustrátor dětských knih. Ilustroval více než dvacet knižních titulů, za které získal řadu ocenění doma i v zahraničí (Certificate of Honor for Illustration IBBY, Williamsburg, USA, 1989; Certificate of Honor for Illustration, IBBY, Basilej, Švýcarsko, 2002; Zlaté jablko BIB, Bratislava, Slovensko, 2009; Certificate of Honor for Illustration, IBBY, Santiago de Compostela, Španělsko, 2010). Nejznámější jsou jeho autorské komiksy Velké putování Vlase a Brady (1989) a fotografický seriál Skutečný příběh Cílka a Lídy (2007).

  Od počátku osmdesátých let se věnuje tvorbě pozoruhodných objektů, soch a instalací, jež představil na více než padesáti samostatných a sto padesáti kolektivních výstavách. Byl členem umělecké skupiny Tvrdohlaví (1987–1991), je komturem Řádu Zelené Berušky a skutečným členem tajné organizace B. K. S. (od roku 1974). Píše poezii, texty písní pro skupinu Finský barok a vokálně pantomimické trio Tros Sketos, zpívá a hraje na bicí nástroje v Malém tanečním orchestru Univerzal Praha.
V roce 1993 reprezentoval Českou republiku na 45. bienále v Benátkách, kde vystavil kresby a objekty z 850 km dlouhé pěší poutě do Itálie. V roce 2004 představil svoji práci zatím největší výstavou Skála v Rudolfinu, kterou navštívilo 40 000 diváků, o dva roky později vytvořil filmovou znělku pro MFF v Karlových Varech. Roku 2010 obdržel Cenu Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti výtvarného umění. Jako hostující umělec pobýval na uměleckých univerzitách v Austrálii a USA. Je zastoupen v mnoha veřejných i soukromých sbírkách.

Při příležitosti výstavy vychází kniha František Skála HEADLANDS / ZEMĚ HLAV.

Art, film, fotografie – nové knihy

Velká kniha o dřevě Martina Patřičného je stále jediná svého druhu v Česku

Srovnávat podobnou knihu u nás není s čím. Při srovnání s publikacemi o dřevu ze zahraničí se Patřičného pojetí  li...

Světový Karel Vachek a Teorie hmoty o vnitřním smíchu, rozdvojení mysli a středovém osudu

Esejistická kniha je filozoficko-uměnovědným počinem z pera režiséra filmů Moravská Hellas (1963), Spřízněni volbou (1969)...

Kieślowski o Kieślowském. Režisér fenomálních Tři barev a vlny morálního neklidu

Autobiografie představuje polského režiséra Krzysztofa Kieślowského (1941−1996), jednoho z tvůrců filmů tzv. vlny morálníh...

Mistři japonského filmu. Třináct zajímavých Límanových esejů

Číst Límana je požitek a  nejen co se týče jeho překladů japonských haiků. Tentokrát sestavil velmi zajímavou knihu 13...

Ota Hofman / Poutník světem fantazie

Vyšla avizovaná monografie díla Oty Hofmana, z hlediska zpracování filmografie velmi podrobná s bohatým obrazovým doprovodem...

Inspirující myšlenky...

Pravdu má ten, komu je za pravdu dáno. Právo veřejně promlouvat s patřičným akcentem na „pravdivost“ tvrzeného, dává těmto promluvám punc opravdovosti a síly. A řečníkovi se dostává sluchu, i když říká hlouposti.
francouzský filozof Michel Foucault