zahuru jhReceptury chutné už při čtení vlastně provázejí kulinářské dějiny dvora jindřichohradecké růže, podzámčí i obcí. Jsou regionální, ale přitom v mnoha ohledech společné té či oné historické epoše celé české kotliny. Ingrediencemi autorčina textu jsou krásná čeština, schopnost na nevelké ploše čtivě včlenit spoustu zajímavých poznatků, její osobní laskavost a pel jemného humoru, který s ní sdílí talentovaný mladý výtvarník Tomáš Kadlec.

Je to libé čtení i podívaná. Takže „Žahúrům v Jindřichově Hradci“ přejeme, aby se po nich zaprášilo – a nejen v Jindřichově Hradci, kde při křtu v proslulé zámecké Černé kuchyni zmizely do jednoho.

Sabina Langerová / Žahúři v Jindřichově Hradci / regionální nakladatelství Qua Qua

ze zadní strany obálky:
Proč psát další kuchařku, když už jich bylo tolik sestaveno a napsáno a jistě ještě bude. Každá nová kuchařská kniha se snaží zaujmout něčím zvláštním, co tu třeba ještě nebylo – příhody z cest, historky z natáčení, historické reminiscence, zajímavé fotografie, kresby nebo rady, jak se poprvé postavit ke sporáku.

Od dob královny české kuchyně Magdaleny Dobromily Rettigové se mnoho pokrmů zjednodušilo a „odkalorizovalo“.

zehury langerovaPřiznám se, že k sepsání této kuchařky mě nevedla ani tak vášeň sbírat recepty a věnovat čas na jejich vyzkoušení, jako spíše moje trvalá fascinace bohatostí, zvukomalebností a především fantazií při tvorbě slov a výrazů českého jazyka, kterým mluvili naši předkové. Připadá mně ta naše česká řeč jako řeka, která kdysi dávno vytryskla na povrch, plynula a nabírala na bohatosti, pak v dobách, kdy ji skoro nikdo nepotřeboval, se ztratila do podzemí, aby znovu vytryskla, vzkříšena slovy básníka. Z Popelky pracující v kuchyni, z opovrhovaného „böhmischeküche“ jazyka se opět dostala na výsluní, i když v poslední době tok začíná opět vysychat následkem agresivního nástupu všech možných „ismů“, zkratkovitosti, zplacatělosti a bezduchého jazyka „ptydepe“.
(autorka)

Křest knihy probíhal v Černé kuchyni na zámku v Jindřichově Hradci.
Knihu možno objednat v Galerii Inspirace v Jindřichově Hradci http://www.langruv-dum.cz/


Jídlo a zdraví – nové knihy

Staročeský perník peču, pečeš, pečeme! Stosedmdesáti receptů na přípravu perníků

 Perníková srdce z pouti, lité perníkové řezy, drobné perníčky – pečení perníků je úzce spjato se vzpomínkami na ...

Vynikající indická kuchyně s mnoha příběhy indologa Vladimíra Miltnera

A tenkrát se mi v nitru vylíhla hmotařská myšlenka přivézt si s sebou domů kromě bádání a věd i nějaký ten „šmakovně...

Dějiny jídla ve 100 receptech napsal novinář a editor roku William Sitwell

Na této knize miluji všechno, od krásných desek, elegantních stránek až po každičký obrázek a písmenko, kterými je tato t...

Mlsné čenichání. Kuchářské variace dosud nevídané a šokující

Nevěřte této knize! Copak by někdo normální sypal do karbanátků skořici? Ale jinak labužnický nátěr o kterém se vám ani ...

Ovocné a zeleninové šťávy. Knihy Normana Walkera

Jestliže nejíme, zemřeme. Nejíme-li jídlo, které naše tělo vyživuje a pomáhá mu regenerovat, zemřeme předčasně a zbyteč...

Myšlenky z knih

Lidstvo zcela evidentně spěje k úpadku: Šílený kolotoč výroby se netočí pro spotřebu, ale pro další výrobu. Tzv. konzumní společnost ve své podstatě nemá čas nic konzumovat. Jejím skutečným, byť skrytým cílem není spotřeba, ale výroba. Proto je potřeba najít v sobě vůli k rozbití onoho začarovaného kruhu a dopustit se suverénního, svobodného činu. Vymanit se ze sociální determinovanosti, která není ničím jiným než dovedně kamuflovaným otroctvím: otroctvím, které ovšem stejnou měrou postihuje bankéře i nádeníka. Je to otroctví práce, ve smyslu užitečné činnosti. Neboť člověk se odcizil sám sobě, to znamená zvířeti, které v něm přebývá.
Georges Bataille, Svrchovanost