priisel buh z vesmiruJe veřejně tajemství, že jednu z nejznámějších knih Bibli si církev k obrazu svému upravuje celá staletí. Známý italský spisovatel Mauro Biglino, se zabývá doslovnými překlady Starého zákona a konfrontuje původní text s Biblí.

Ve svých knihách jasně naznačil, že církev historicky zmanipulovala texty Starého zákona a představila lidstvu zcela jiné náboženství, založené na ovládání mas. V současné době autor vydal novou knihu, která uzavírá jeho studium Bible - "La Bibbia non é un libro sacro" (Bible není posvátná kniha) v jeho domovském nakladatelství Uno Editori.

Kniha “Přišel Bůh z vesmíru?”  obsahuje doslovné překlady ze starohebrejštiny. Překlady poukazují na to, co málokdo ví: - Bible jasně říká, že Bůh umírá jako všichni lidé.

¨- Bible nám vysvětluje, že jsme byli vytvořeni z DNA našich stvořitelů
- Bible nám vypráví, že naši stvořitelé cestovali na létajících strojích
- Bible hovoří o přímém vztahu mezi UFO a Sumerem, zemí hlídačů létajících strojů
- Gloria Boží byla ve skutečnosti... UFO
- Bible znala obry a popisuje, kde o nich můžeme nalézt svědectví
- Starozákonní andělé ve smyslu duchovních bytostí neexistují
- Deset přikázání vytesaných do kamene není tím, co nám bylo vyprávěno
- Jan Evangelista vycházel ve svých mystických doktrínách z helénské literatury své doby Proto to, co jsme si mysleli, že víme o Bibli, už nebude nikdy jako dřív...

Inspirující myšlenky...

Filmům zpravidla schází tajemství, tato nezbytná složka každého uměleckého díla. Scenáristé, režiséři i producenti dbají velmi pečlivě na to, aby neporušili náš klid, a proto okno filmového plátna, které vede do osvobozujícího světa poezie, nechávají zavřené. Raději nás nutí zamýšlet se nad náměty, jež by mohly tvořit pokračování našeho všedního života, opakují tisíckrát tutéž zápletku, nebo nám dávají zapomenout na těžké hodiny každodenní práce. A toto všechno samozřejmě s požehnáním navyklé morálky, vládní i mezinárodní cenzury – s naprosto dobrým vkusem a s kořením bílého humoru i s jinými prozaickými imperativy reality.
Luis Buňuel, Do posledního dechu