Známý politik a poradce amerických prezidentů na mezinárodní právo a globální trendy Zbigniew Brzezinski  shrňuje globální problémy z hlediska udržení americké převahy na prahu 21. století a snahu o kontrolu států na tzv. euroasijském masivu, kde je stále soustředěn největší díl světové populace, přírodních zdrojů a hospodářské aktivity.
Celá kniha je nejen zajímavým historickým souhrnem událostí vedoucí k nadvládě USA, ale záměrem knihy je, jak píše Brzezinsky v úvodu: "stanovit srozumitelnou a komplexní euroasijskou strategii."

velka sachovnice

Hegemonie USA ve světě je z historického hlediska velmi výjimečná, neboť k ní došlo neobyčejně rychle, během jednoho sta let.
Stručně řečeno, začalo to v roce 1898 vítěznou španělsko-americkou válkou, která USA najednou otevřela sféru vlivu až na daleké Filipíny. Pak přichází dynamický ekonomický růst díky dvěma válkám, mimo území Ameriky, která byla klíčem k ekonomické a začínající politické nadvládě. Studená válka pak toto postavení potvrzuje až do dnešních neobyčejně chaotických dní roku 2015.

K problémů se vyjadřuje často velmi otevřeně. O stávající a plánované nadvádě USA v Evropě mimo jiné píše:
...Je krutá pravda, že západní Evropa, a čím dál tím víc i Evropa střední, zůstávají převážně americkým protektorátem, kde spojenci připomínají vazaly a poddané z dávných dob...
...globální nadřazenost Ameriky je přímo závislá na tom, jak dlouho a jak účinně bude její převaha přetrvávat na euroasijském kontinentu...
...USA nevylučovalo Rusko z mapy zcela, ale požadoval zabránění oživení euroasijského impéria, které by mohlo bránit realizaci amerických geostrategických cílů a vytvoření širšího euro-atlantického systému, na který by v budoucnu bylo Rusko pevně a bezpečně napojeno...
...Mocnost, která ovládá Euroasii, by vládla třemi nejpokročilejšími a ekonomicky nejproduktivnějšími oblastmi. Pouhý letmý pohled na mapu též napovídá, že nadvláda nad Euroasií by téměř automaticky s sebou nesla za následek podřízenost Afriky, což by Západní polokouli a Oceánii stavělo na místo geopoliticky okrajové části tohoto centrálního světového nadsvětadílu. Okolo 75 % světové populace žije v Euroasii a taktéž je tam většina světového fyzického bohatství, jak v jeho podnicích tak pod povrchem její půdy. Euroasie čítá 60 % světového HDP a okolo 3/4 známých světových energetických rezerv...

Základní otázkou, která se prolíná celou knihou je, zda "Washington si přeje skutečně takovou Evropu, jež by pro něho znamenala opravdového partnera ve světových záležitostech nebo si přeje nerovného partnera." (str.55)

Zbigniew Brzezinski (1928)
patří k nejpřednějším a také nejznámějším expertům na mezinárodní právo a globální trendy. V letech 1977–1981 byl poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidenta USA Jamese E. Cartera.

Zbigniew Brzezinsky, Velká šachovnice / Mladá fronta, Praha 1999
Zbigniew Brzezinsky / The Grand Chessboard: American Primacy and Its Geostrategic Imperatives. Basic Books. 1997. ISBN 0-465-02725-3.
Kniha byla přeložena do devatenácti jazyků (2015).

Rozhovor s Brzezinskym o tom, jak začala válka v Afganistánu:
Zdroj: ZDE

Brzezinski: Ano. Podle oficiální verze historie byla zahájena pomoc CIA mudžahídům až r.1980, tedy až poté, co sovětská armáda okupovala 24. prosince 1979 Afghánistán.
Ale realita, která byla dosud silně utajována, je úplně jiná: Ano, bylo to 3. července 1979, kdy prezident Carter podepsal první direktivu pro tajnou pomoc oponentům prosovětského režimu v Kábulu.
A téhož dne jsem napsal memorandum prezidentovi, v němž jsem mu vysvětlil, že podle mého názoru tato pomoc povede k sovětské vojenské intervenci.

Navzdory tomuto riziku jste byl zastáncem poskytování této tajné pomoci. Anebo jste sám chtěl, aby Sovětský svaz napadl Afghánistán a chtěl jste tuto válku vyvolat?

Brzezinski: Tak to úplně není. Nenutili jsme Rusy, aby vpadli do Afghánistánu, ale úmyslně jsme zvýšili pravděpodobnost, že to udělají.

Když Sověti ospravedlňovali svou intervenci tvrzením, že měli v úmyslu bojovat proti tajnému angažmá Spojených států v Afghánistánu, nikdo jim nevěřil. Ale ona to byla pravda. Dnes v té věci ničeho nelitujete?

Brzezinski: Čeho bych měl litovat? Ta tajná operace, to byl výborný nápad. Důsledkem toho bylo, že byli Sověti vtaženi do afghánské pasti, a vy chcete, abych toho litoval?

Inspirující myšlenky...

My budeme například prodávat konzervativní ideály, protože jsou dobré a žádají se. A budeme taky dělat liberální ideály – jsou pokrokové a mají své odběratele. Potom tu máme ideály komunistické, i na nich se dá vydělat. Dále jsou všelijaké církve a spiritisti a ateisti a mezinárodní politika a spousta jiných věcí, které se mají vyrábět. Tak jen do toho, mládenci. Každý list bude mít svůj ideál. Ale jakmile ten ideál bude mít málo konzumentů, nechá se padnout. Musíme mít též jeden velký nezávislý list, který bude mít za úkol potírat Johna H. Higginse, protože mnoho lidí si něco takového bude přát. A trochu rámusu občas udělá dobře; chlapci, perte se drobet navzájem. Lidi za své peníze chtějí vidět pořádný sport. To je všechno.
Podle článku Karla Čapka v Lidových novinách v roce 1930