cilek knihy vzdelavani
Většina z nás má pocit, že náš velký a propojený svět se v této době nějakým zásadním způsobem proměňuje. Pokud se na architekturu této proměny podíváme surčitým nadhledem, tak můžeme rozeznat tři hlavní skupiny faktorů, které stojí u základů této proměny. Jedná se o:

(1) změny životního prostředí a klimatu,
(2) kolísající, ale vesměs rostoucí ceny základních komodit – energií a potravin, a
(3) současná demografická a sociální proměna světa, která se projevuje jednak stárnutím populace, jednak vznikem nové kultury včetně částečného zániku té současné.
Teprve z těchto kořenů změn vyrůstají politické a ekonomické procesy, které bývají rychlé, dramatické a zastírají hlubší příčiny celkové transformace. Není to nová situace, ale proces, který vnějaké formě postihuje Evropu nejméně každé století, takže sním umíme někdy lépe a jindy hůře zacházet.

tri svice za budoucnost cilek

Editor a hlavní autor Václav Cílek přizval ke spolupráci na knize řadu renomovaných českých sociologů, filosofů, publicistů, psychologů, historiků, přírodovědců i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu, mj. Danu Drábovou, Jana Kellera, Jeronýma Klimeše, Erazima Koháka, ekonoma Pavla Kohouta, Stanislava Komárka, Jana Sokola, Marka Šindelku, Břetislava Turečka, Zdeňka Zbořila, výtvarníky Vladimíra Kokoliu, Vladimíra Mertu či Mariana Pallu.

Kniha zaznamenává současné globální trendy a zejména jeden z reálných scénářů: velký světový zmatek a úplný či dílčí kolaps západní či globální civilizace.
Po chaotickém přechodném období ale nevyhnutelně nastane regenerace a v pravděpodobném měřítku 20 až 30 let další vzestup. Jde tedy o to, jak vcelku důstojně a vesele přežít přechodové období a netrpět přitom příliš hladem, zimou a bezprávím. Název Tři svíce odpovídá třem okruhům, které kniha zahrnuje: filosofii, sociologii a praktický život.
Abychom se dokázali orientovat v proměňujícím se světě a nebrali se příliš tragicky, potřebujeme jako základ filosofii dějin, náboženství i psychologii. Stejně potřebné, ne-li důležitější jsou praktické návody: jak skladovat potraviny, co pěstovat na zahrádce, jak a zda vůbec skladovat benzín.

Tři svíce za budoucnost. Návody a nápady jak přežít konec světa / Václav Cílek, Ivo Dostál, Dana Drábová, Jan Keller, Jeroným Klimeš, Erazim Kohák, Pavel Kohout, Vladimír Kokolia, Stanislav Komárek, Vladimír Merta, Marian Palla, Luděk Skočovský, Jan Sokol, Marek Šindelka, Břetislav Tureček, Zdeněk Zbořil a Václav Cílek.

Ukázky z knihy...

Civilizace je příliš jemný stroj, který dokáže porouchat i jedna sopka. Kolik potřebujete potravin pro případ nějaké katastrofy? Hodně… A co bude jíst váš psí miláček? Ve Fukušimě jsou kameny s údaji, kam dosahovala voda minulá staletí, ale stavitelé elektrárny je ignorovali. Při těžbě ropy 2/3 – 80 % uniklé roky skončí v hlubokém moři a většinou se to ani nezjistí a těžební společnosti se tím nechlubí.
Václav Cílek

Vymírání společnosti
Úhrnná plodnost se již dlouhodobě pohybuje okolo 1,4 dítěte na ženu. Ale reprodukční jednotka jsou dva lidi - muž a žena, úhrnná plodnost tedy musí být alespoň okolo 2,1 dítěte na ženu, aby nám společnost nevymírala. Pod touto hodnotou se ale pohybuje od roku 1980, tedy jednu generaci, a zdá se, že kolem 1,4 se bude úhrnná plodnost motat i nadále. To znamená, že musíme počítat s tím, že za jednu generaci žen (28 let) nám vymře třetina populace.

Dnes jsme na samém začátku tohoto procesu, proto kromě demografů vcelku nikoho netrápí.
Ale stejně jako geologové bychom měli umět pracovat s časem a představit si tento vývoj trochu do budoucna. Co to udělá třeba s důchodovým systémem? Dnes tento úbytek bezmyšlenkovitě vyrovnáváme přistěhovalci a máme pocit, že se nic neděje. Ale bude to podobné jako u globálního oteplování. Ani tam nejde tolik o pouhý nárůst průměrné teploty, ale především o dramatické rozkolísání počasí či v tomto případě společnosti.
Jeroným Klimeš

Volný trh bez cel odstraňuje rizika válek. Chudý stát (Řecko, Španělsko, Česko) nemůže budovat sociální stát, zkrachuje.
Nová etapa kapitalismu, pokud nyní dělníci zkouší stávkovat, majitel výrobu přesune. Sociální stát nemůže být zároveň kapitalistický, tedy máme u nás spíše kapitalismus nebo komunismus? Když máme spoustu komisí, auditorů, tak se na ně lidé spoléhají a pak se diví, že komise, auditoři zaspali. A také se diví, že společnost, které svěřili peníze nemá za povinnost .. a doplňte si cokoliv“ . A tedy kapitalismus verze 4.0?, třeba zrušení minimální mzdy?
Kohout Pavel

Muslimové si o nás údajně myslí, že kdo nevěří v boha (nejlépe jejich), nemůže být ani slušný člověk.“ My zase víme, že každé náboženství je násilí a státní náboženství ještě více.
Tureček Břetislav

Pokud je katastrofa typu uragán Katarína, nikdy nikomu neříkejte, že jste se na ní připravili, že máte jídlo, energii, peníze. Lidé se na vás vrhnou, a pokud budou moci, vyžerou vás, pokud nepoužijete zbraně. A ke zbraním je vždy potřeba dostatek střeliva, zkušenost z Kataríny.“ Vy se připravíte na katastrofu, někdo na to kašle a přijde s dětmi, že mají hlad. Kolik jich ze svých zásob zasytíte, než nezbyde ani pro ty vaše? Jak ty hladové děti zaženete? Netuším.
Štorchová Helena

Inspirující myšlenky...

Nikdo vlastně neví, kdo Chan Šan byl. Je tu pár starých pamětníků, kteří ho znávali. Říkají, že to byl chudý člověk, povahou blázen. Žil prý sám v horách zvaných Mrazivé hory, Chan-šan. Vypadal prý jako tulák. Jeho tělo i tvář byly zestárlé a vrásčité. Avšak v každičkém slově, které vypustil z úst, byl hluboký smysl a vyjádření nejjemnější podstaty věci, jen dokázal-li se kdo nad ním hlouběji zamyslet. Cokoli vyřkl, obsahovalo cit pro Tao, pro jeho veliká nejskrytější tajemství. Jeho čapka byla zrobena z březové kůry, jeho šaty byly rozedrané v cáry a na nohou měl dřeváky. Tak ti, kteří jsou nuceni tak činit, skrývají i stopu po sobě. Někdy nepochopitelný, někdy příjemný, vždy byl přirozeně šťastný sám ze sebe. Jak by ho však někdo, kdo sám není moudrý, mohl ocenit a pochopit?
Předmluva k Chan Šanovým básním od pana Lü Čchiou Jina