piratstviNeocenitelná kniha na mnoha konkrétních příkladech dokazuje, že rozhodnutí, která činíme při hledání rovnováhy mezi vlastnictvím, tvořivostí a soukromím, budou formovat myšlení celého 21.století. Proto i tzv. pirátství, které není jen produktem digitální éry, by mělo vyznívat pozitivně. Pirátství dokazuje, že duševní vlastnictví — a jeho striktní rozdělení na oblast patentů a copyrightu — vzniklo jako reakce na specifické dobové tlaky, a proto je lze zásadně upravit, ba dokonce zcela zrušit.

Adrian Johns ve svém objemném díle dokládá, že kdekoli se otevře nový terén a zájem publika není dostatečně uspokojen, rodí se padělky – ať vládne osvícenství nebo postmoderna, ať se to týká se umění, vědy či byznysu.

Johnsova kniha je důležitou připomínkou toho, že dnešní krize duševního vlastnictví není bezprecedentní, a nabízí přehled potenciálních přístupů k jejímu vyřešení.

Například společnost The Motion Picture Association of America uvádí, že v roce 2005 přišel filmový průmysl kvůli internetovému pirátství údajně o 2,3 miliardy dolarů. Adrian Johns však ukazuje, že pirátství má mnohem delší a bohatší historii, než jsme si mysleli. Historii dlouho zapomenutou a málo pochopenou.

Johns popisuje boje o duševní vlastnictví od dob prvních tiskařských technologií v šestnáctém století až po internet ve století jednadvacátém. Jeho kniha překypuje detaily a širšími souvislostmi, které přispívají k současným debatám na téma volného přístupu k informacím a jejich užívání, svobody kultury atp.

Pirátství je pozitivní jev ve společnosti.
Pirátství podle autora vždy stálo v centru pokusů nastolit rovnováhu mezi kreativitou a obchodem a bývalo jak stimulem sociálních, technologických a duševních inovací, tak i jejich nepřítelem. Od Cervantese po Steva Wozniaka, od Marie Callasové k Windows, od nechvalně proslulé ulice Grub Street ke Googlu — žádná kapitola dějin pirátství neunikne Johnsově analýze v knize, jež se bezesporu stane základním pramenem k tomuto tématu na mnoho dalších let.

Pirátství. Boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese / Adrian Johns / Přeložili Lucie Chlumská a Ondřej Hanus / Host, 2014

Inspirující myšlenky...

Všiml jsem si, že dítě vůbec nestačí na rozlehlý výpravný celek (jako je třeba obrázek města s množstvím domů, s různými architektonickými detaily, okapy, střechami a stříškami, povozy a lidmi). Všiml jsem si, že si z takových obrázků vždycky vybraly jednu nebo dvě věci, třeba docela nevýznamné, které ani nebyly pro obsah nějak typické, zkrátka takové, které jim padly do oka, ať už to byla jen žába nebo veverka, princezna nebo jak se někdo směje. A rychle otočily list, aby viděly, co je na dalším.
Stanislav Kolíbal o ilustrování Stromu pohádek