piratstviNeocenitelná kniha na mnoha konkrétních příkladech dokazuje, že rozhodnutí, která činíme při hledání rovnováhy mezi vlastnictvím, tvořivostí a soukromím, budou formovat myšlení celého 21.století. Proto i tzv. pirátství, které není jen produktem digitální éry, by mělo vyznívat pozitivně. Pirátství dokazuje, že duševní vlastnictví — a jeho striktní rozdělení na oblast patentů a copyrightu — vzniklo jako reakce na specifické dobové tlaky, a proto je lze zásadně upravit, ba dokonce zcela zrušit.

Adrian Johns ve svém objemném díle dokládá, že kdekoli se otevře nový terén a zájem publika není dostatečně uspokojen, rodí se padělky – ať vládne osvícenství nebo postmoderna, ať se to týká se umění, vědy či byznysu.

Johnsova kniha je důležitou připomínkou toho, že dnešní krize duševního vlastnictví není bezprecedentní, a nabízí přehled potenciálních přístupů k jejímu vyřešení.

Například společnost The Motion Picture Association of America uvádí, že v roce 2005 přišel filmový průmysl kvůli internetovému pirátství údajně o 2,3 miliardy dolarů. Adrian Johns však ukazuje, že pirátství má mnohem delší a bohatší historii, než jsme si mysleli. Historii dlouho zapomenutou a málo pochopenou.

Johns popisuje boje o duševní vlastnictví od dob prvních tiskařských technologií v šestnáctém století až po internet ve století jednadvacátém. Jeho kniha překypuje detaily a širšími souvislostmi, které přispívají k současným debatám na téma volného přístupu k informacím a jejich užívání, svobody kultury atp.

Pirátství je pozitivní jev ve společnosti.
Pirátství podle autora vždy stálo v centru pokusů nastolit rovnováhu mezi kreativitou a obchodem a bývalo jak stimulem sociálních, technologických a duševních inovací, tak i jejich nepřítelem. Od Cervantese po Steva Wozniaka, od Marie Callasové k Windows, od nechvalně proslulé ulice Grub Street ke Googlu — žádná kapitola dějin pirátství neunikne Johnsově analýze v knize, jež se bezesporu stane základním pramenem k tomuto tématu na mnoho dalších let.

Pirátství. Boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese / Adrian Johns / Přeložili Lucie Chlumská a Ondřej Hanus / Host, 2014

Inspirující myšlenky...

Člověk ve svém pomýlení mocně zasáhl do přírody. Zdevastoval lesy, a tím i změnil klima a atmosférické podmínky. Vinou člověka úplně vyhynuly některé druhy rostlin a zvířat, ač měly své nenahraditelné místo v ekonomii Přírody. Čistotu vzduchu všude ovlivňuje kouř, řeky jsou špinavé. Tyto a jiné věci jsou neoprávněnými zásahy do Přírody, jež dnešní člověk okázale přehlíží, ale jež mají největší důležitost.
Johann Wolfang von Goethe,1832