Kniha novináře Radima Panenky Justiční tyranie uprostřed Evropy s podtitulem Tribunál pro bývalou Jugoslávii ukázal totalitní tvář západní civilizace dokumentuje dvacetiletou činnost tohoto nelegálně vytvořeného soudu, o jehož nezávislosti a nezaujatosti nemůže být řeč.

justicni tyranie uprostred evropy


Kniha je přitom psaná pro oči čtenářů, které o problematice nemají přehled a třeba je dosud ani příliš nezajímala. Jedna z kapitol je věnována zmanipulovaným českým médiím a autor uvádí i konkrétní příklady. Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o současné světové dění, by si měl knihu přečíst a udělat si tak obrázek, co všechno se v Evropě v 21. století může dít.

Haagský tribunál vznikl z podnětu Rady bezpečnosti OSN v roce 1993, avšak nezákonně, neboť Rada bezpečnosti k takovému kroku neměla a nemá žádný mandát. Za dobu své existence odsoudil 89 lidí, z toho 67 Srbů. Výše jejich trestů činí 1125 let. Tresty pro Chorvaty, Bosňáky a Albánce jsou naprosto zanedbatelné. Proč asi? A krom toho třináct Srbů ve vězení zemřelo dříve, než se dočkali rozsudku. Mezi nimi nejvýznamnější byl Slobodan Milošević. Tribunál pro bývalou Jugoslávii zcela odhalil totalitní tvář západní civilizace.

Předmluvu ke knize napsal prof. Dr. Rajko Doleček, Dr.Sc.
Jde o jedinou knihu na dané téma, která v České republice vyšla!

Justiční tyranie uprostřed Evropy | napsal a vydal Radim Panenka | Praha, 2013



Inspirující myšlenky...

To je naprostá pravda, pomyslel si. Mezi cudností a politickou ortodoxií je přímá a těsná spojitost. Jak jinak se dá udržet ve správné poloze strach, nenávist a šílená lehkověrnost, které Strana potřebuje u svých členů, než tím, že se potlačí nějaký mocný pud a použije se ho jako hnací síly? Sexuální pud je pro Stranu nebezpečný, a tak ho Strana obrátila ve svůj prospěch. Stejný trik provedla s rodičovským instinktem. Rodina se totiž nedá zrušit a oni vlastně lidi povzbuzují, aby měli své děti rádi skoro starodávným způsobem. Na druhé straně jsou však děti systematicky popuzovány proti rodičům a vedeny k tomu, aby je špehovaly a podávaly zprávy o jejich úchylkách. Rodina se tak vlastně stala jakousi prodlouženou rukou Ideopolicie. Nástrojem, jehož prostřednictvím je člověk ve dne v noci obklopen informátory, kteří ho důvěrně znají...
Orwell, 1984