Dítě se nerodí s nějakou vírou, ale rodí se s opravdovou zvědavostí, pochybováním, skeptickým vědomím. Pochybnost je přirozená, víra je nepřirozená, řekl Ošo (Osho). Ten, který se nikdy se nenarodil, nikdy nezemřel. Pouze navštívil tuto planetu Zemi mezi 11. prosincem 1931 a 19. lednem 1990.

oso osho nejvyssi-nauka

Ošo se narodil 11. prosince 1931 v Kuchwadě, malé vesnici ve střední Indii. Vystudoval a stal se universitním profesorem.
Cestoval po celé Indii a promlouval k velkým shromážděním. Ve svém učení se Ošo pokusil o spojení meditace, uvědomění, lásky, odvahy, humoru a oslavování života - kvalit, které podle něho chyběly tradičním náboženským a vzdělávacím systémům.
Pro neskrývanou kritiku společenských systémů jako byl socialismus, kapitalismus, ale také tradičních náboženství se stal velmi kontroverzním. Jeho filosofie vyvolávala velmi silný odpor u vládnoucích elit, a byl proto pronásledován jak v Indii, USA a i v mnoha dalších státech světa.

14. dubna 1966 představil svou revoluční meditační techniku, zvanou Obrazek dynamická Meditace, která začíná chvilkou pohybu a pokračuje tichem a klidem. Od té doby je tato technika užívána psychoterapeuty, lékaři, učiteli a mnoha jinými.

V letech 1974 – 1981 téměř každé ráno dával proslovy, přičemž jeden měsíc mluvil anglicky a druhý hindi. Jeho proslovy zahrnovaly všechny hlavní spirituální cesty, jako například Jógu, Zen, Taoismus, Tantru a Sufismus. Mluvil také o Buddhovi, Ježíšovi, Lao Tsu a jiných mysticích. Tyto proslovy byly zaznamenávány a poté přeloženy do padesáti jazyků. Z 64 „darshanů" bylo vydáno 40.

Ošo 19. ledna 1990 v Indii opustil své tělo se slovy: „Nechte mě jít. Existence si vybírá svůj čas sama."

Ukázky z knihy...

Žádný stroj nemůže být nebezpečný. Nikdy nesejde z cesty: nikdy nezlobí, není rebelem, revolucionářem. Stroj nemůže být revolucionář - nemůže být. Všechny stroje jsou ortodoxní: poslouchají, následují. Společnost se pokouší udělat z tebe stroj. Pak jsi výkonnější, spolehlivější, odpovědnější, méně nebezpečný.

Pokud jste si uvědomili krutost pojídání zvířecí stravy; pokud jste se stali vědomými sami od sebe - nikoli z tradice, nikoli od narození, nikoli učením, přijetím návodu, nýbrž svou vlastní meditační zkušeností; pokud jste takto pochopili, že je hloupost zabít zvíře pro potravu - pokud jste si tento fakt uvědomili prostřednictvím své vlastní meditace, pak je to úplně něco jiného. Celý váš život pak bude nenásilný a láskyplný.

Pravda může být zničena mnohem snáze, jestliže ji uspořádáš, zorganizuješ. Mahávíra je proti společnosti, Buddha je proti společnosti.

Nezajímej se o druhé. Zajímej se o sebe. Buď totálně sobecký; buď zaujat svým vlastním já. Užívej si svého bytí. Co dělají ostatní, o to se nestarej. Nech ostatní, ať si dělají, co chtějí. Nikomu se do ničeho nepleť. Dokonce pouhý nápad, že necháš ostatní, ať si dělají, co chtějí, tě osvobodí, protože jsi ostatními zbytečně zatížen. Buď totálně sobecký. Uvnitř nic nemáš, ale stále obsluhuješ druhé, stále přemýšlíš o druhých. To je jen útěk před sebou samým. Pamatuj na sebe a zapomeň na druhé.

Snažíme se žít podle logiky. To je největší omyl, jakého se člověk dopustil. Pokoušíme se žít podle logiky a život je nelogický. Buď věrný životu, nikoli logice.

Nemůžeš být svobodný, dokud tvé smysly nejsou svobodné. Dokud celé tvé bytí není svobodné, ty nemůžeš být svobodný. To je jeden z nejhlubších problémů pro lidskou mysl. Musíš tomu porozumět.

Vyvstává otázka: "Co když se společnost stane nespoutanou?" To je proto, že společnost je potlačující. To proto, že všichni řekli ne životním energiím.

Oči jsou pro druhé. Oči jsou zařízení pro dívání se na druhé. Pro tvé vlastní Já žádné oči nejsou potřeba.

Láska je druh šílenství. Skutečně, láska sama o sobě je druh šílenství.

Život je druh šílenství.

Co se stalo s lidským tělem? Proč už není tak ladné? Proč? Všechna zvířata jsou tak ladná! Tak proč lidské tělo není? Co se s ním přihodilo? Něco jsi s ním udělal: naboural jsi ho a přirozená spontánnost jeho plynutí zmizela. Stalo se strnulým. V každičké části tvého těla je jed. V každém svalu tvého těla je potlačený hněv, potlačená sexualita, potlačená chtivost - a všechno - potlačená žárlivost, nenávist. Všechno potlačené je tam. Tvé tělo je doopravdy nemocné.

Když už jsme u toho, to je také důvod, proč jsme tak posedlí oblečením - protože tělo nestojí za ukazování ani dívání. Jsme tak posedlí oblečením! Kdykoli zůstaneš nahý, vidíš, co jsi provedl svému tělu. Šaty před tebou jen stále schovávají tvé tělo.

To je má zkušenost z mnoha meditačních kempů, že když někteří lidé jsou nazí, pak jsou to jen ti, kteří mají krásná těla a nebojí se. Ti, kteří mají ošklivá těla, si přicházejí stěžovat a říkají: "To není dobré - nazí lidé!" Jejich strach je přirozený. Oni se nebojí nahoty druhých. Bojí se své vlastní nahoty - nemůžou se vyrovnat s vlastním tělem.

Po staletích oblékání jsme ztratili kontakt se svými vlastními těly. Svým tělům jsme způsobili mnoho násilí.

Navštiv libovolný blázinec a dívej se. Uvidíš, jak všichni mluví na někoho, kdo není přítomen - všichni mluví a také si odpovídají! Každý člověk v blázinci je rozdělen. Stále vidí vize, stále vidí projekce. A tyto projekce se jim zdají tak skutečné, že je musíme zavřít do blázince, protože tyto osoby už nemůžou být svéprávné. Ztratily kontakt s realitou: teď už jsou v kontaktu pouze se snovým světem.

Toto je význam, který má slovo blázen: ztratil kontakt s realitou. Už nemá kontakt se skutečností. Má kontakt pouze se svou vlastní fikcí. Žije ve svém vlastním světě. Nežije s vámi ve skutečném světě, není jeho součástí. Nemůžeš však přesvědčit blázna, že je špatný. To nejde! On může poplést tebe, ale ne ty jeho. Pokud žiješ dlouho s bláznem, můžeš se z toho zbláznit sám.

Existují náboženská šílenství, existují světská šílenství. Zešílíš-li náboženským způsobem, lidé tě budou respektovat - hm? -, protože se budou domnívat, že jsi něčeho dosáhl. Nezešil tedy světsky, to si pamatuj.

Jazyková poznámka Misantropa ke jménu Ošo / Osho
Na Západě se mu říká Osho. To je však anglická podoba tohoto jména. Já je však budu psát foneticky, tak jak se to skutečně vyslovuje, to jest Óšó, poněvadž v dévanágarí se to píše také se znakem pro "š" - takto: ओशो, což se vyslovuje rovněž Óšó ("o" bývá v hindštině vždycky dlouhé, jako by emfatické, básnické - krásná řeč!); tedy žádné Osho s vysloveným "s" a "h"! Osho je způsob zápisu anglického, nikoli českého! Angličtina znak pro "š" nemá, je proto pro ni nutné vypomáhat si spřežkou "sh" pro výslovnost "š"; avšak čeština, díky Janu Husovi, "š" může zapsat, není tedy nutné kopírovat anglický vzor! Ještě k tomu, když hindština a čeština jsou si tak podivuhodně blízké jazyky! Všechna slovanská písma mají nějaký svůj znak pro "š", není proto nutné používat toporný anglický přepis! Písmeno "š" v Óšóvě jméně píše bulharština, litevština, ruština, ukrajinština...; jen západní Slované, to jest Poláci a Češi, přepisují Óšóvo jméno hanebně po vzoru internacionálním! Proč? Proč se vzdávat naší kulturní výsady a připodobňovat se světu? Není to ani nutné, ani správné! Proto tedy budu psát správně Óšó, a nikoli nesprávně Osho. - Tolik k jazykovému vysvětlení.


Myšlenky z knih

Což je civilizace něco jiného než schopnost používat věcí, jež vymyslel někdo jiný? I když Mloci, řekněme, nemají svých vlastních myšlenek, mohou mít docela dobře svou vědu. Nemají sice své hudby nebo literatury, ale obejdou se bez nich dokonale; a lidé počínají shledávat, že to je od těch Salamandrů báječně moderní. Tak vida, už se může člověk u Mloků ledačemus učit – a není divu: což nejsou Mloci ohromně úspěšní, a z čeho jiného si mají lidé brát příklad, ne-li z úspěchu? Ještě nikdy v dějinách lidstva se tolik nevyrábělo, nebudovalo a nevydělávalo jako v této veliké době. Nic platno, s Mloky přišel do světa obrovský pokrok a ideál, který se jmenuje Kvantita. „My lidé Mločího Věku,“ říká se s oprávněnou hrdostí; kam by se hrabal zastaralý Lidský Věk se svou pomalou, titěrnou a neužitečnou páračkou, které se říkalo kultura, umění, čistá věda nebo jak! Praví, uvedomělí lidé Mločího Věku už nebudou mařit svůj čas hloubáním o Podstatě Věcí; budou mít co dělat jenom s jejich počtem a s hromadnou výrobou. Celá budoucnost světa je v tom, aby se pořád zvyšovala výroba i konzum; pročež musí být ještě víc Mloků, aby mohli ještě víc vyrobit a sežrat. Mloci jsou jednoduše Množství; jejich epochální čin je v tom, že jich je tak mnoho. Teprve nyní může lidský důmysl pracovat naplno, neboť pracuje ve velkém, s krajní výrobní kapacitou a rekordním hospodářským obratem; zkrátka je to veliká doba. – Co tedy ještě chybí, aby se za obecné spokojenosti a prosperity uskutečnil Šťastný Nový Věk? Co překáží, aby se zrodila kýžená Utopie, v níž by byly sklizeny všechny ty technické triumfy a nádherné možnosti, které se lidskému blahobytu a mločí píli otvírají dál a dál, až do nedozírna?
Karel Čapek, Válka s mloky