Literatura faktu

„Možná nejlepší bude, když začnete číst od začátku a budete postupně pokračovat až do konce. To někteří lidé dělají. Ale můžete přeskakovat i jen listovat a zastavit se tu či onde. Na vlastní triko ovšem.“

Přelomová kniha v pohledu na metaforu, jakož i jedno ze zakládajících děl tzv. kognitivní vědy. Poprvé vyšla v roce 1980 a od té doby v dalších a dalších vydáních i v překladech do mnoha jazyků.

Martin Patřičný pracuje se dřevem, které člověka provází od jeho kořenů. Strom se objevuje v náboženstvích snad všech kultur.

Jak může pes vědět, že se jeho pán vrátí v neočekávanou dobu domů? Čím to, že kočka tuší, že nadešel čas návštěvy veterináře? Jak najdou koně cestu zpátky do své stáje zcela neznámou krajinou? A jak mohou některá doma chovaná zvířata předvídat epileptický záchvat svého pána nebo dokonce zemětřesení?

Český rok v obyčejích, říkadlech, snech, pověstech, pranostikách, traumatech, pohádkách, mýtech, skutečnostech a žertech. Václav Vokolek navázal na populární stejnojmenné folklorní sbírky Karla Plicky a Františka Volfa, rozvržené podle ročních období. Autor v ní však nezapřel sám sebe ani 21. století, a tak jsou jeho texty překvapivé a svérázné, zábavné i humorné. Jejich ladění podtrhují linoryty Chrudoše Valouška, který knihu Český rok bohatě ilustroval.

Kniha – Čítanka Martina Patřičného pro toho, kdo má rád knihy, rád čte, je nepokrytě subjektivní rádce na cestu labyrintem literatury.

Tato kniha má své tři nej. Je to nejzajímavěší kniha, která byla podle mne o tvůrčím psaní napsána, má nejšílenější překlad Ivy Pekárkové a tudíž se stáva nejhorším počinem českého nakladatele Beta - Dobrovský. Naštěstí však už existuje nový překlad Davida Petrů, nakl. Beta 2005.

Tu knihu mi vtiskl doslova do rukou náš český Sherlock Holmes, autor literatury faktu Aleš Kolohrubec na letošním Světu knihy v Praze. Aniž tušil, s jakou rychlostí si ji přečtu. Napínavá, poučná, oprášil jsem si své znalosti italštiny, jíž jsem se kdysi učil ve spojení se zájmem o osobnost Benita  Mussoliniho (1883-1945) – tohoto italského politika, spolutvůrce a dokonce průkopníka fašismu.

Opravdu poučná a inspisrující kniha respektované americké terapeutky a rodinné poradkyně Naomi Ardolt představuje ucelený koncept výchovy, kde nedominuje ani rodič ani dítě a namísto mentorování, ovládání a manipulace je s dítětem zacházeno s úctou a respektem.

Pro tu hrstku ne-latiníků mezi námi udávám, co si pamatuji ze své latiny středoškolské - gloria znamená sláva (gloria in excelsis…sláva na výsostech ( Bohu) a gaudium veselí.
Jak praví podtitul,  v knize se jedná o výběr- soubor písní- mezi kostelem a hospodou.