„Posledními čtyřmi sbírkami jsem se vrátil k poezii, kterou jsem psal už před léty,“ konstatuje Ivan Fontana (vlastním jménem Mojmír Soukup) závěrem své obsáhlé sbírky dvou set osmdesáti osmi básní Verše vykládané ebenem.

Pokud se kdokoli ze seniorů majících slabost pro poezii už nerozpomenul, komu Mladá fronta vydala v devětašedesátém sbírku Červotočivé světlo, ten užasl nad obsahem fyzicky nenápadné knížky o dlouhých čtyřicet pět let později, když ji čtenářské komunitě nabídlo jiné pražské nakladatelství, Pulchra.

Tance nabízejí básně autorky, která má muže, děti, zahradu, přítelkyně, své stesky i transy, která dovede prožívat barvy a složitosti světa a zaujatě, přitom čitelně o nich psát.

„Češtinu sajete už s mateřským mlékem, tu nemůžete ztratit. A i český verš je napájen mlékem a vůní českých žen. Česky jsem nikdy nepřestal mluvit ani psát. Je to jazyk, který souvisí s minulostí, krajinou, barvami a vůněmi. Kdežto francouzština je jazyk rafinovaný, dobře se v něm přemýšlí a dají se jím snadně vyjádřit nesnadné věci...

Věře Provazníkové coby chápající autorce pro děti jsme věnovali několik článků. Jen letmo jsme se zmínili o básnířce Věře Provazníkové. Její letní výběr z tvorby předkládáme dnes.

Přes 15 let psal Martin verše až jednoho dne pocítil se o ně podělit. Světlo světa spatřila útlá sbírka, kde slova lehce tečou a padají do našeho vědomí.

 
Popsat pravdivě Jiřího Charváta je asi tak jednoduché jako naučit se nazpaměť wikipedii. Spisovatel, básník, stand-up komik, performer, scenárista, podle svých vlastních slov „šéfoval copywriterům v Seznamu, pak vykouřil halucinogenní žábu, zjistil, že neexistuje a skutečnost je jen lunapark, kde si může prožít, cokoli chce“.

Nakladatelství Karolinum pokračuje ve skvostném vydávání díla Karla Šiktance. Naposledy je to Čistec, Karel Šiktanc (2010 – 2012) opět s ilustracemi Jana Koblasy a v nápadité grafické úpravě Zdeňka Zieglera. Přejme si více takových knih v nadcházejícím roce 2013!

Ivan Wernisch vypravuje dětem i dospělejší české mládeži. Znalci Wernischova díla naleznou ve svérázném výběru samotného autora dnes již klasické básně a prózy, jako je Střelnice nebo Doupě latinářů, ale také zcela nové básně a texty.

Laureát Nobelovy ceny za literaturu, osmdesátník Tomas Tranströmer (1931–2015) je jako básník známý po celém světě – jeho básně vyšly v překladech do 60 jazyků, přičemž jen v angličtině existuje víc než 20 vydání jeho veršů. Nepříliš známý či úplně neznámý je v Evropě zřejmě jen v České republice, protože do češtiny bylo přeloženo jen asi deset jeho básní, v jedné antologii a v časopisech.