Nedá se nesmát, když člověk čte soudobou "poezii" na "velikány" naší doby. Nedají se také zapomenout socialistické básně, jež nám lili do hlavy a pak nás nutili poslouchat idiotské projevy, tak podebné těm dnešním.

socialisticka poezie havel


A potom, že po  roce 1989 se něco změnilo. Pořád je to stejný. Hloupost se stále jmenuje hloupost. Ať je červená, modrá nebo oranžová.

Rok bez Havla
Džamila Stehlíková
(druhá část básně)

Loňský prosinec vyladil zimu do jarních tónů,
Bylo teplo, pršelo, ze severu táhla hejna ukřičených vran,
Třetí adventní neděli ráno, dřív než Reuters, loretánské zvony
Rozezněly se - Havel zemřel. Zdvižený vítr od nebeských bran
Uhasil cigaretu, rozházel kulisy a pražskou scénu otáčí,
Zůstali jsme sami - rodinné stříbro ani hokejové zlato nestačí…
Sestra Boromejka, ochránkyně lidské třtiny
Nad jeho lůžkem zašeptala Dáše:
„Byl hodný. I na své věznitele – bůh oplatí jeho činy…“
Měl pohřeb ve dnech očekávání Mesiáše.

Rok uplynul. Havlovo diodové srdce svítí Evropě. Nikdo nepláče.
Jeho stezka z Čech do dějin zarůstá provinčním bodláčím,
Ztrácí se v kamení pomníků, v dunivých ozvěnách klišé,
Ano, zemřel. Čas je vítěz a bere to nejlepší, přesněji řečeno – vše.


Gottwaldův úsměv

Otto Ježek

Když jsme si v dílně pověsili
Gottwaldův obraz nad svůj stůl,
jako by utajené síly
(věřte si nebo nevěřte)
se v každém náhle probudily.

Gottwaldův úsměv prohlížíme
před šestou ráno každý den
a než si plány přezkoušíme,
(věřte si nebo nevěřte)
tím úsměvem se potěšíme.

Jak usmívá se ten náš milý
v hukotu naší továrny!
Až někdy myslívám si chvíli,
(věřte si nebo nevěřte)
že oči jeho promluvily.

Gottwaldův úsměv vyrovnaný
nám v dílně svítí nad stolem.
Chválíte naše smělé plány?
Věřte si nebo nevěřte,
ty všechny budou překonány!

O Leninovi
Jan Hostáň

Celé Rusko vzpomíná
na Iljiče Lenina:
Jak dal Rusku dobrou vládu,
jak pracoval do úpadu,

jak boháče učil práci,
co v něm celý svět dnes ztrácí,
že i malé dětičky
znají o něm básničky.

Poezie současná – nové knihy

Verše vykládané ebenem Ivana Fontany

„Posledními čtyřmi sbírkami jsem se vrátil k poezii, kterou jsem psal už před léty,“ konstatuje Ivan Fontana (vlastním j...

Básník Pavel Šrut. Daleko, ale nikdy vzdálen

Pokud se kdokoli ze seniorů majících slabost pro poezii už nerozpomenul, komu Mladá fronta vydala v devětašedesátém sbírku Č...

Tance aneb na počátku nebylo slovo, ale tanec

Tance nabízejí básně autorky, která má muže, děti, zahradu, přítelkyně, své stesky i transy, která dovede prožívat barvy...

Druhé Sebrané spisy Františka Listopada. Češtinu sajete už s mateřským mlékem, tu nemůžete ztratit

„Češtinu sajete už s mateřským mlékem, tu nemůžete ztratit. A i český verš je napájen mlékem a vůní českých žen. Č...

Věra Provazníková. Básně Reynkovi, Holanovi, Báj o stromu etc.

Věře Provazníkové coby chápající autorce pro děti jsme věnovali několik článků. Jen letmo jsme se zmínili o básnířce V...

Inspirující myšlenky...

Dokázals jasně, že nevzdělanost, lenost a neřest jsou vlastně nezbytnými vlastnostmi pro zákonodárce. Ale z toho, co jsem se dověděl z tvé zprávy, a z odpovědí, které jsem z tebe pracně vymámil a vyždímal, nemohu leč usoudit, že valná část tvých krajanů je nejškodlivější drobná hnusná havěť, jaká se kdy z dopuštění přírody plazila po povrchu země.
Jonathan Swift, Gulliverovy cesty