Je talentovaným , bystrým veršotepcem, který svůj um zúrodnil ve sbírce Výjevy. (Ortenova cena 2014). Není náhoda, že ve sbírce je i 22 sonetů, protože z vášní básnickou i vědeckou se dějinami sonetů dlouhodobě zabývá. Už při prvním začtení nás překvapí rýmem, klasickým ale neotřelým. Umně splétá jazyk i myšlenky a vytváří v čtenáři nesmírné potěšení z četby. Zvláště, když nás některé básně přímo překvapí  svým závěrem.

 

hanus vyjevy

Více: Hanus Ondřej

Ze sbírky Výjevy...

Čtyřicátý výjev (poslední)

když v lesoparku prší perleť
dlaní tě jemně osuším
jazykem někdejšího patetika
jenž byl mi vším

zemřu-li, zemřu v tobě, malou
smrtí, která mě neděsí
stínohrad padl, nová země
je pod novými nebesy

a dosud není zmapována
mí mrtví sedí na plovárnách
a koťata mi leží v klíně

pozdravy smrti, sbohem hlíně
a poslední verš pro poslední sonet
fialko, už tebou budu navždy vonět

Třicátý pátý výjev (hudební)

do hudby prý tě zlosyn kop´
odkud byl vsítěn do synkop
chci dávné v přísně nových říct
draky slov pouštím do vichřic

v staletích imanentně číhá
do tvaru řeči vrytá rýha
v níž se chce ohřát u cifer
dekadent-vědec Lucifer

Hanus Ondřej / Výjevy / Host, 2013

Poezie současná – nové knihy

Tance aneb na počátku nebylo slovo, ale tanec

Tance nabízejí básně autorky, která má muže, děti, zahradu, přítelkyně, své stesky i transy, která dovede prožívat barvy...

Jaroslav Čížek: Tichý řev motýlů

Jaroslav Čížek pracující básník a muzikant. v roce 2010 mi vyšla v samonákladu první sbírka básní Neonový poutač do...

Zakázané květiny Petra Žantovského

Sbírka Zakázané květiny (Kmen 2016) shrnuje autorovu básnickou tvorbu Petra Žantovského z období posledních pěti let. Oprot...

Sharon Oldsová se nestydí aneb Papežův penis a jiné básně

Dnes již proslulá americká básnířka Sharon Oldsová (*1942 v San Francisku) takzvaně vstoupila do literatury počátkem osmdesá...

Básník i překladatel Pavel Weigel. Ukázky básní

Těžiště Weiglovy literární činnosti spočívá především v překladech, kterých knižně publikoval více než sto. Překlá...

Inspirující myšlenky...

Já knihy nepíšu, ale prožívám. Jsem v každém okamžiku se svým hrdinou a neustále se ptám, co by udělal on a co jeho okolí, a to se pak snažím skloubit do jednoho dějového celku. Ale pokud povaha lidí předem vymyšlenému ději neodpovídá, raději změním děj, protože nechci znásilňovat své hrdiny. Když jsem psal svou první detektivku, předem jsem si vymyslel, jak bude děj vypadat a kdo je vrahem. Jakmile jsem ale začal psát, postavy se začaly bouřit, a tak jsem to nechal na nich. Nakonec byl jako vrah odhalen někdo jiný, než jsem původně plánoval. A tohle řešení je mnohem lepší.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik