A+ A A-

Nejstarší dochované české věty a psaná čeština jsou staré tisíc let

kapitula litomericka 1057

Nejstarší dochované české věty jsou zřejmě napsány na zakládající listině kapituly litoměřické z roku 1057. Text byl psán primitivním pravopisem a je na něm vidět, jak se čeština za posledních tisíc let vyvinula. Možná vás při pohledu na text napadne, jak bude vypadat čeština za dalších tisíc let ... No, kdoví, jestli čeština vůbec bude, že?


Zakládací listina kapituly litoměřické z r.1057 obsahuje český přípisek z počátku 13. století.

Uvádíme část textu. Pod každou větou je "překlad" v kurzívě:

Pauel dal geſt ploſcoucih zemu       
Pavel dal jest Ploskovicích zem´u

Wlah dal geſt dolaſ zemu bogu      
Vlach dal jest Dolás zem´u bogu

i ſuiatemu ſcepanu ſe duema           
i svatému Ščepánu se dvěma

duſnicoma bogucea a ſedlatu         
dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu.

Trochu vysvětlivek, v tomto případě zřejmě na místě:
Ploskovicích, Dolas (bezpředložkový 6. pád) - v Ploskovicích, v Dolanech
dušník - poddaný záduší
Bogučeja a Sedlatu (4. pád) - osobní jména Bogučeje a Sedlata

Čeština vzniká pravděpodobně kolem 10 století n.l. a její písmené projevy byly opravdu minimální, spíše jako dovětky etc. Souvislé česky psané literární památky se objevují až o dvě století později. Jednou z těchto prvních památek je duchovní chorál Svatý Václave, vévodo České země.

Z nejvýznamnějších a nejstarších českých literárních děl můžeme dnes jmenovat dvě díla neznámých autorů:


Veršovaný epos Alexandreis je dílem neznámého autora, jako oslava ideálního panovníka Alexandra Velikého.
I když se zachovala jen asi třetina z 9000 veršů, je dokladem, že česky psaná tvorba byla v té době na evropské úrovni. Dílo je epická, světská česky psaná báseň pravděpodobně z konce 13. století či počátku 14. století. Je psána osmislabičným veršem, který byl v české literatuře používán až do konce 14. století. Alexandreidy vznikaly ve více evropských literaturách a šlo o velmi oblíbený žánr.

Také Dalimilova kronika má neznámého autora.
Dalimilovi, boleslavskému kanovníkovi, byla omylem (nebo záměrně) přisouzena v 17. stol. dokud omyl nevysvětlil Dobrovský. Dílo je veršované a popisuje vymyšlené dějiny od praotce Čecha do roku 1314. Dílo pochází z počátku 14. století, záznamy končí rokem 1314, respektive s dodatky roku 1325.

Literatura pro další studium:
Jaroslav Porák, Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13. - 18. století), Praha 1979, s. 31;
Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu, red. Bohuslav Havránek, Josef Hrabák, Praha 1957, s.775; B. Havránek,
Vývoj spisovného jazyka českého, Československá vlastivěda, řada II, Praha 1936, s. 21, se čtením "boguceu" místo "bogucea".

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... historie knihy historie písma

Komentáře  

# Max 2012-12-04
Nejstarší vývojové stadium češtiny jako samostatného jazyka (konec 10. století – asi polovina 12. století). Jazykovědcům je známa pouze její rekonstruovaná podoba. Z tohoto období neexistují písemné doklady. Funkci spisovného jazyka tehdy zastávala latina a v menší míře také staroslověnština. cs.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%BD_v%C3%BDvoj_%C4%8De%C5%A1tiny
Citovat