A+ A A-

Bubáci. Legendární kniha o strašidlech Krátkého a Váši

bubaci kratkyDočkali jsme se a podruhé vycházejí Bubáci aneb Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel (1961) od Radovana Krátkého s nezapomenutelnými ilustracemi Miroslava Váši, vtipný to a léta mnohými předraze sháněný slovník nadpřirozených bytostí.

„Kdo záložku ukradne, ať mu ruka upadne,“ upozorňuje toto dílo na vlastní odlehčenost už na první stránce
a vzpomínám, že ve výtisku, který jsem si jako kluk půjčoval z knihovny, záložka i navzdory varování chyběla. Co zde nechybí ale magično, kterým vás encyklopedie uloví a vtáhne do plochy svých stran. „Příšerně strašidelné obrázky,“ definoval jsem si věc kdysi pod vlivem onoho kouzla.

Ukázka z knihy:

Lesní muž byl strašidlo obrovité postavy. Přebýval v hustých černých korunách borovic, za tmavých nocí obcházel les a svítil si očima. Když ho nikdo nezlobil, býval k lidem přívětivý. Často jim i pomáhal. Nedaleko lesa Vydrholce u Koloděj je ves Blodov, jež mívala asi 12 čísel. Říkalo se jí však „U sedmi zlodějů“, neboť tu žili lidé chudí, kterým nezbývalo, než kupovat za pět prstů a za jéžišmarjá uteč. Proto jim prý lesní muž přál, chránil je před panskými myslivci, takže ti dlouhoprsťáci šťastně pytlačili, v pokoji líčili oka a vždy hodně ulovili.
Pokud se šťastně proberete všemi běsy, děsy a leknutími až na strnu 167, narazíte i na další výrazný nápis: „Žádáme laskavé čtenáře, aby zavřeli oči a přeskočili další stránku. Jinak je může potkat nepříjemné překvapení!!!“ Nikdy jsem to nevydržel, pokaždé list napjatě obrátil a bavila mě shora až dolů začerněná stránka jako od ďáblova uhlí zmazaná a disponující pokáráním, že jsem neposlušný.
Na straně 235 čeká pak ještě další výrazné upozornění, abychom si před četbou o tzv. ohnivých strašidlech (namouduši) obstarali začazené sklíčko a sklenici vody. I mnohé další legrácky jsou touto krásnou knížkou rozptýleny jak perly, přičemž je v rámci abecedního seznamu strašáků zařazena na příslušné místo dokonce i Elektřina a ke K zas Krvavé koleno. Nu, a jelikož autor nevypátral žádný přízrak od písmene G a nenapadl ho ani pták gryf, tak toto písmeno prostě razantně přeškrtli a ilustrátor Váša hned vedle vyvedl v barvách „galimatyáš grobiánů“.

vasa bubabci 2

Humorista a satirik Radovan Krátký

napsal a vydal mj. sbírku próz Jedenadvacet senzací (1956), reportáže Na lovu mořských ďáblů (1959), veršovanou pohádku Myšulín (1964), lákavou populárně naučnou práci Tajuplnosti, mámidla a kejkle (1964), kterou jsem si jako dítě v knihovně opakovaně půjčoval, parodický Snář (1966), vynikající populární pojednání o literárních předchůdcích dnešní science fiction, líčících cesty na Lunu „O putování na Měsíc“ (1967), svébytný „Prostonárodní kalendář“ (1968), Kocourkovské povídačky (1969) a také knihu o dějinách pirátství Dobrodruzi pěti moří (1970). Rovněž je spoluautorem filmové adaptace verneovky Dva roky prázdnin Ukradená vzducholoď (1966). A kromě toho pilně překládal, mj. Voltaira, Boccaccia, abbé Scarrona (Komediantský román, 1969), Anatola France (Ostrov tučňáků, 1954), Cesara Pavese (Přijde smrt a bude mít tvé oči, 1964), Pasoliniho (Zběsilý život, 1965), Marcela Aymé (Zelená kobyla, 1966) a dokonce i Garibaldiho.

Za zmínku snad stojí i Krátkého krátká spolupráce s novinářem a rozhlasovým zpravodajem Milanem Šedým (1923-1970), a to na pohádce Sášenka ztratila panenku (1957) a na dětském románu Lodní deník... 1957). Spolu však napsali i celoroční rozhlasový cyklus Vrabčák Pepík. Stejně jako Krátký odešel bohužel i Milan Šedý předčasně, když zahynul v sedmačtyřiceti letech v Chartúmu v Súdánu.

vasa bubabci 1

Ilustrátor Bubáků Miroslav Váša (1920-1996)
pocházel - stejně jako Radovan Krátký - z Jižních Čech, a to přímo z Budějovic. Přišel o oko, když upadl na skobu, patrně opilý, a nic to nemění na tom, že byl nesmírně talentovaným kreslířem a malířem, jehož díla obvykle disponují svébytnou atmosférou. V letech 1939-1943 studoval Váša u Františka Kysely a Jaroslava Švába na Umprum, poté byl obdobně jako Radovan Krátký totálně nasazen a do roku 1947 pokračoval ve studiu u Františka Tichého na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Ilustroval mj. Olbrachtova Dobyvatele (1957), Vrchoveckého non-fiction Hrozba z nebe (1960), dvojsvazkové de Pitavalovy „Případy“ (1966-67), Dickensovy Nadějné vyhlídky (1965), Březovského Tajemný hrad Svojanov (1969), Karlštejnské virgilie Františka Kubky (1971), poutavý výběr Klostermannových povídek Robinzon na Otavě... (1973), Příběh baskervillského psa (1972) od svého přítele Ludvíka Součka a také Gellnera, Haška, Jiřího Mařánka, indiánské knihy Václav Šolce a v neposlední řadě četné práce Pařízkovy.

Spolu s Radovanem Krátkým udělali třeba i knihu Pamflety (1961), za kterou získali v Kanadě ještě s Oldřichem Hlavsou cenu Typomund. Bubákům se nejvíc blíží poměrně hrůzné ilustrace v knize ukrajinských pohádek Zlatý střevíček (1970).
„V rozsáhlém svazku Bubáků převažuje přes bohatou barevnost hlas kresby, tím spíše, že architektura výtvarné složky knihy je stejnoměrně rozdělena mezi parodizaci hororu v cyklu celostran a bezpočet drobných ilustračních zásahů v široké emotivní stupnici,“ hodnotí legendární dílo o českých přízracích historik František Holešovský. Nu, a kteří „bubáci“ z Bubáků dodnes a konkrétně jukají?
Je jich dost. Trochu kontroverzně se tu začíná andělem a vyskytují se čert, ba ďábel, ba satan i Lucifer. Dále bazilišek i drak, všemožná stvoření ohnivá i stvůry bez hlav, bílá paní i bílý kůň, černá paní i černý muž, černokněžník, čarodějnice i ježibaba, světýlka alias bludičky, ale i bludný kořen, takzvané cvendy, diblík, divoženka, divoký lovec a divý muž, domácí oheň a domovníček, duch, dušičky, fext, Františkán, had se zlatou korunkou, Kordula neboli paní Hachla, hastrman a vodník, vodní panna, hejkal, hospodáříček, dokonce i cholera, jezinky a polednice i poledníček, klekánice i klekáníček, ale taky půlnočník, klemprda a koňská noha, kostlivec, koutníček, Krakonoš alias Rýbrcoul, kudibal, lesní muž i lesní panny, lucek zvaný též luciš anebo luciáš, meluzína, mořsská panna i rusalka, mniška, můra a upír i vlkodlak, nemodlenka a ochechule, celé „pidimužstvo“ i skřítkové i trpaslík a plivník, postelníček a pucnoha alias škrabinožka, prašivec a rarášek, rozobabel a siréna, skalní muž, stodolník a také sudičky, šetek i šotek, větřice neboli zimnice, zlý, zmok anebo žitavec.

Jistěže. Na mnohé potvory se stále ještě nedostalo, jako třeba na bestie starověké mytologie, ty chybí, ale to už bylo na nás dětech, abychom pátrali dál. Takřka kryptozoologický zájem byl totiž podnícen a připomenu tu jen jako takový další objev pamětihodnou Pejmlovu a Augustovu publikaci Draci a obři (1947), která začíná právě drakem a baziliškem.
Kdo ví, možná právě ona původce Bubáků inspirovala.

vasa bubabci 3

Ukázky z knihy:

Panny – mám na mysli strašidla – rozděluje strašidelný přírodopis na panny vodní, polní a lesní. Panny polní a lesní se dále dělí na panny krotké, zdivočelé – tedy divoženky – a na panny úplně divoké a zpustlé. Mezi ty patří jezinky, ježibaby, polednice a jiné podobné exempláře.
Radovan Krátký (1921-1973) pocházel ze Staré Hlíny u Třeboně a měl tu jako kluk blizoučko zvlášť k polním, lučním, ale i vodním a lesním duchům a strašidlákům. Jeho otec byl učitel. Po maturitě na gymnáziu (1941) pracoval Krátký jako dělník a půl roku byl také hercem Pražského dětského divadla Míly Mellanové, načež se stal úředníkem sociální péče. Už roku 1942 však byl totálně nasazen v Linci. Po válce v letech 1945-1949 vystudoval češtinu a latinu a již přitom působil jako redaktor. Roku 1949 nastoupil do Československého spisovatele, ale víc mu vyhovoval Dikobraz, kde pracoval v letech 1951-1957. V šestatřiceti letech odchází na volnou nohu jako spisovatel a překladatel z latiny, italštiny a francouzštiny. Zemřel bohužel již 30. dubna 1973 ve věku jen 51 rok.
OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Krátký Radovan Váša Miroslav

Komentáře  

# click aqui 2017-02-16
Con seguridad que este post ha sido repasado por la casi todos
los clientres del foro, de lla webb ya que se trata de algo un atrayente comentario para la
elaboracion de emergentes web sites.

Mira lo siguiente y puedes visita mi site- click aqui
Citovat