A+ A A-

Vánoce a zimní slunovrat, historie jak ji možná neznáte

vanoce zima lada
Illustration (c) Josef Lada

Období Vánoce se vždy oslavovalo jako jedno z nejdůležitých období v roce. Doba zimního slunovratu znamenala naději, že slunce a s ním i podmínky pro život se vrací. Lidi v ten čas znovu propojuje víra v dobrou úrodu na polích i v sadech, naději, že louky budou plné dobré pastvy pro všechna zvířata. Drobné dárky v ten čas byly původně určeny k usmíření sil, které mohly negativně ovlivnit úrodu na polích a stromech, čistotu studánek a studní, zdraví dobytka apod. Tedy všechno, co člověk potřeboval k harmonickému životu v přírodě a vlastnímu přežití.


Co lidská paměť pamatuje, bylo to období, kdy lidé věřili, že se v noci z 24. na 25. prosince opět zrodí bůh Slunce. Slunovrat oslavovali půstem, nočním bděním a nejrůznějšími obřady, které měly usmířit bohy, zajistit bohatou úrodu a mírové soužití bez válek.

Podle staroslovanské mytologie je zimní slunovrat chvíle, kdy slunce sestoupí na nejnižší bod oblohy a den je nejkratším v celém roce, proto se nazývá kračunem.

A právě v okamžiku, kdy Slunce na kračun zapadá, umírá Dažbog, syn Svarogův. Nastávají noci, vládne tma svoji největší mocí. Zima vítězí nad létem, nastává doba odpočinku, vláda Morany. Ale nic v přírodě se nikdy nezastaví, tuto noc zplodí Svarog, bůh ohně, svého syna, boha Slunce Dažboga, znovu.
A při ranním rozbřesku spatří svět opět Božice, nově zrozeného Dažboga. Je to důkaz, že po zimě přijde opět jaro, že po době strádání příjde opět doba hojnosti. Dažbog Svarožic je zatím slabý a vláda zimy trvá dál, ale nebude to již dlouho a Svarožic v podobě mladíka Jarovíta svrhne na počátku jara Moranu a její krutovládu.
Dažbog, bůh Slunce, nám dává to, co potřebujeme k životu, jeho darem je teplo a světlo a také radost, kterou nám působí dotek jeho paprsků. Jenom díky němu může uzrát úroda a plně si zasluhuje naši úctu.

vanoce stedry vecer lada
Illustration (c) Josef Lada

Počátek vánoc v upadajícím Římě.
Křesťani si od počátku zvolili šikovné Public relations pro své vidění světa a jeho stvoření. Na původní tzv. pohanské svátky naroubovali svátky svoje a patřičně k tomu upravovali i své legendy v Bibli.
V Římě se od roku 275, na příkaz císaře Aureliána, slavil svátek Narození Slunce. Někdy po roce 300 n.l. ale sílící křesťanská církev převedla pohanský svátek na tradiční svátek oslavy Ježíšova narození, 25. prosince. V knize Johna Williama, History of the Intellectual Development of Europe se píše: 
"Vy slavíte vznešené svátky pohanů… a co do způsobu, ty jste si přisvojili beze změn. Ničím se nelišíte od pohanů, jen že máte oddělené od nich své shromáždění."


První historickou zmínku o oficiálních vánočních oslavách křesťanských máme v kalendáři Řeka Furia Dionysia Philocala z roku 354.
V pátém století byl tzv. Boží Hod už významným svátkem, dokonce jím začínal liturgický rok a v roce 529 císař Justinián zakázal v tento den pracovat. Koncil v Agde roku 506 nařídil křesťanům, aby v v tento den chodili k svatému přijímání. Koncil v Tours roku 567 pak ustanovil dvanáctidenní sváteční období od Božího Hodu do Tří králů.

Tento křesťanský svátek byl postupně projektován do všech křesťanských církví v Evropě. Ale v 16. století, době počátků reformací církve, byla na mnoha místech Evropy nejen zrušena mše svatá, ale omezily se i vánoční svátky. Ve Skotsku dokonce byly od roku 1583 zákonem zakázány a v Anglii přišel zákaz v roce 1647 po odhlasování anglickým parlamentem. V ten čas chodily po ulicích měst hlídky, které kontrolovaly nařízení.

lada vodnik zima
Illustration (c) Josef Lada

Ve střední Evropě se po nesmírně tragickém období třicetiletých válek vrací násilnou cestou katolická církev k moci a s ní i mše svatá a vánoce.
Protestanti byli ve jménu "pravdivější" církve vyhošťování ze země nebo zabíjeni. Ale jako vždy v historii, ne všechno je v životě lidském tragické a tak křesťanské obyčeje měly mezi normálními lidmi svoje kouzlo. Už v 16. století se Vánocům mezi českým obyvatelstvem říkalo Kristmen nebo ve Slezsku Kristinde, což byla vlastně zkomolenina od Kristkind (Kristovo dítě), jeden čas se jim na Moravě říkalo Štědroň a teprve mnohem později přichází Ježíšek, kterému se také někde moc krásně říkali Paňátko, což bylo odvozeno od syna panny.

betlem lada
Illustration (c) Josef Lada

Od 16 století se objevují zmínky o stavění Betlému.
Betlém si lidé stavěli především doma a od roku 1562 i v kostelech. Tehdy Jezuité postavili poprvé Betlém v pražském kostele a to v životní velikosti.
V hebrejštině slovo bét lechem znamená dům chleba, ale také dům (boha) Lachama. Od nepaměti se tak jmenovala malá judská vesnice ležící necelých 12 km od města Jeruzaléma. Narodil se v ní podle pověsti starozákonní král David a Ježíš Kristus.

V České republice patří mezi nejznámější vyřezávaný a pohyblivý Třebechovický betlém, který byl vytvořen na přelomu 19. a 20. století.

Krýzovy jesličky - největší lidový mechanický betlém na světě,
který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím muzea v Jindřichově Hradci. Velkolepý betlém, který jeho tvůrce, jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza, vytvářel více než šedesát let. Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Figurky jsou vyrobeny z kašírovací hmoty a ze dřeva. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, rozvádí pohyb z jediného elektromotoru.

vanoce koleda lada
Illustration (c) Josef Lada

Ale možná taky nevíte, že některé zvyky kolem Vánoc vlastně ani nejsou v pravém slova smyslu lidové.
Tak třeba současnou podobu červenobílého Santa Klause vymyslela reklamní agentura pro Coca.Colu. Santa Klaus, jako reklamní figura, spatřila světlo světa kolem roku 1920. Je ale pravdou, že už před rokem 1890 se v amerických časopisech objevovala kreslená postava dost podobná dnešnímu Santovi.

Tradice zdobení stromečku je zase jen obyčejný měšťanský zvyk, který u nás začal někdy v 18. století.
Jenže tehdy se stromečky zavěšovaly ke stropu za špičku a buď se nezdobily vůbec nebo jen velmi málo. Tento zvyk je zapsán v brémské kronice z roku 1570.
V Čechách byl vztyčen vánoční strom v roce 1812, zřejmě na Libeňském zámečku, kde jej nechal postavit tehdejší ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich.
První inzerát na vánoční stromek se objevil v českých novinách kolem roku 1843 a na Moravu dorazil tento morbidní zvyk řezat mladé stromky až počátkem 20. století, kdy se velmi rozšířil.

mikulas 19 stoleti
Takto byl Mikuláš (Christmas Father) prezentován v 19. století. Podoba s Coca-colovským Santou je víc než zřejmá.

Vánoce a nákupní horečka novodobých odpustků
V současnosti se svátek zdařile přetavil do tradice viditelně přihlouplého konzumu, imbecilních úsměvů, kýčovitých barevných světýlek. Nakupování dárků připomíná hysterické skupování odpustků ve středověku, jako bychom si drahými dárky a tunami jídla i pití zbavovali zodpovědnosti za vlastní hříchy.

Ronald Hutton ve své knize o britských rituálech během roku "The Stations of the Sun", píše:
"Bědovat, že jsou Vánoce příliš komerční, to je už také tradice."
Jenže ta vánoční tradice se táhne víc jak sto let. Už v roce 1897 si George Bernard Shaw stěžoval, že vánoční oslavování vnucují obchodníci a novináři "neochotnému a znechucenému národu".

Zapomněli jsme totiž příliš rychle na hlavní odkaz zimního slunovratu, který byl, a doufám, že pro mnoho lidí stále je, poselstvím a symbolem pokračující přátelské pospolitosti pro další období.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... vánoce betlém slunovrat Mikuláš

Komentáře  

# Petr 2017-01-12
Slunovrat je vlastně v češtině i slovenštině slovo zavádějící: angličtina používá mezinárodní slovo solstice – tedy zastavení Slunce. Bez moderních měřicích přístrojů po několik dnů připadá lidem délka světelného dne prakticky stejná – změna délky dne se pozná až 2-3 dny po astronomickém slunovratu: proto se Vánoce a svatojánské svátky (a jejich ekvivalenty) slaví až 24. prosince, resp. června.
Citovat
# Petra 2016-01-07
Jedna z nejkrásnějších vánočních písní vznikla teprve nedávno, v roce 1818. Jedná se o koledu Tichá noc, svatá noc, kterou poprvé na Štědrý večer zahrál varhaník Franz Xaver Gruber spolu s kaplanem Josephem Mohrem v kostele svatého Mikuláše v rakouském městečku Oberndorfu. Původně se měly hrát jiné koledy, ale varhany byly rozbité, Mohr tedy narychlo zhudebnil Gruberovu píseň a varhaník jí pak zahrál zcela netradičně na kytaru.
Citovat
# Honza 2015-12-23
Důležitější je pro nás snad to že se k nám zase vrátí sluníčko,které potřebujeme pro život a ne kdy a kde se kdo narodil!!
Citovat
# Emilka 2015-12-09
Díky. Velmi poučné článek.
Citovat
# Richard 2014-12-27
Zúfalý článok.

1. Dátum Vianoc. Židovskí proroci boli vraj počatí v ten deň v ktorom zomreli. V 4. storočí bol považovaný za deň úmrtia Krista dátum 25. Marec (dnes je to skôr 3. Apríl). K tomu sa pripočítalo 9 mesiacov a určil sa 25. December ako dátum pravdepodobného narodenia Ježiša Krista.

2. "...morbidní zvyk řezat mladé stromky...". Na tom nie je nič morbídne. Ihličnaté stromy sa sadia na husto a keď trochu podrastú, tak tie nepodarené sa odrežú aby urobili miesto tým lepším. To sa robí doteraz. A robí sa to zásadne v zime, pretože je vtedy strom najsuchší, najľahší a dobre horí.

Je jasné, že autor článku vie čítať a písať a tam jeho vzdelanosť končí...
Citovat
# JAn 2014-12-27
Obávám se, že autor článku je o dost kroků před tebou. Takže myslet a nebát se.
Citovat
# Rene 2014-12-25
Celkom fajn clanok, aj ked po stranke Slovanskeho vysvetlenia malo obsazny. Dalej je uz dost podrobny.

K tomuto sviatku z nasho Slovanskeho pohladu pridam este stipku informacii.
Sviatok sa volal hlavne Koľada. Kracan, Kracun je jedna cast Kolady. Od mena Boha Koladu vzniklo slovo Koleda a koledovanie. Koledovalo sa slavu osloboditelov ktory vyhnali zo Zeme Midgard prisery. Tejto casto sviatku sa tiez hovori Menari alebo Premeny. Preto sa v tychto sviatkovh koledovalo v maskach.
Od Kračun, Kračan a Koľada spojenim vzniklo pomenovanie Kolač. Sladky pokrm z muky kruhoveho tvaru. Preto ak poviete na iny ako kruhovy kolac tak hovorite zle.
Slovo ViaNoce ViaNoc je odvodene od slova Noc, jej dlzky a nastolenia novej cesty Slnka nazyvaneho Jarilo. Od Jarilo je odvodene slovo Jar. Ako prichod Jarila Slnka.

Atd atd atd

Viac na www.vedy.in v casti Slovanske sviatky alebo Slovansky Kalendar. Slovo Kalndar je napriklad odvodene od slov Koladov Dar, Koladdar...
Citovat
# Petr 2014-12-23
Vánoce, ale i Velikonoce mají zcela jistě pohanský původ. Křesťanské kostely rovněž vznikaly na místech původních pohanských svatyň, hájů nebo posvátných stromů. Staré bylo nahrazeno novým.
Citovat
# Monika 2014-12-23
Když Vánoce zkoumáme z hlediska Bible, vidíme, že prakticky každá jejich stránka buď má pohanský původ nebo je překroucením biblické zprávy. Vánoční zvyky tedy vůbec nejsou křesťanské. Proč jsou ale jako křesťanské označovány? Několik století po Kristově smrti se objevilo mnoho falešných učitelů, přesně v souladu s tím, co bylo předpovězeno v Bibli. (2. Timoteovi 4:3, 4) Těmto bezzásadovým lidem šlo hlavně o to, aby křesťanství přizpůsobili masám pohanů, a ne aby učili pravdu. Postupně proto přijali jejich oblíbené náboženské svátky a označili je za křesťanské.
Citovat
# tinka 2014-12-23
Father Christmas, ktereho maji Anglicane, se poprve objevuje uz za vlady Henryho VIII a je obleceny v zelenem....
Citovat
# Ludvík 2012-12-25
Slovo Vánoce se k nám dostalo ze staroněmčiny, kde se pro tyto sváteční dny používalo označení winnahten. V moderní němčině se používá označení Weihnachten, přičemž sloveso weihen znamená „zasvětit“ či „vysvětit“ a die Nacht je noc. Podobně se k nám z Německa dostala o hodně později i tradice ozdobených vánočních stromků. Podle jazykozpytců slovo vánoce, jak se psalo ve staročeštině, tedy asi do konce XIII. století, prozrazuje, že jsme ho převzali ještě v době předcyrilometodějské.

V Německu se první zdobený stromeček podle brémské kroniky objevil v roce 1570, v soukromých domech se stromky začaly zdobit od XVII. století a v Čechách se objevil první vánoční stromek ve vile ředitele Stavovského divadla v Praze, který pocházel z Mohuče, Johanna Carla Liebicha v Libni v roce 1812. Podle některých zdrojů ale nebyl umístěn v libeňském zámečku Šilboch v podstavci či na stole, ale visel ze stropu dolů.
Citovat
# Martin T. 2015-12-09
To, ze sa nieco objavilo v kronike, znamena len, ze to je v kronike, nie ze tomu tak aj skutocne bolo. Aj dnes sa v dennej tlaci prekrucaju udalosti, resp. na tu istu vec existuju casto protichodne spravy a nazory. Preto je skumanie historie podla pramenov narocne, lebo to ze je v nejakom historickom dokumente nieco zapisane, neznamena to, ze tomu tak aj bolo (uz aj vtedy ludstvo poznalo klamstvo ci poupravenie a prifarbenie si skutocnosti).
Citovat
# Ludvík 2012-12-25
Řekové rozlišovali dva časy, jako kdyby měli dvoje hodinky: Jedny zlaté a jedny železné. Původní čas byl pro ně zlatý a o tom druhém, přítomném, hovořili jako o železném. Zlatý čas byl čas bohů a vyprávění o nich, železný čas je čas, který žijeme a naplňujeme prací. Protože zlatý čas je ten, ke kterému se snažíme stále přiblížit, vymysleli jsme si svátky, pomocí kterých do něj děláme vycházky.
Citovat
# Pavla 2012-12-25
Je podivné, s jakou urputností si křesťané přisvojili svátek zimního slunovratu. Ta urpustnost jen vypovídá o skutečné podstatě náboženství, kde o víru jde až v druhé řadě. Historie se dá různě překroutit a neměli bychom přestat myslet a hledat vždy původní zdroje.
Citovat
# Mich@l 2014-12-26
Jako ostatní, také souhlasím, myslím si to už dávno a teď zjišťuji, že s tímto názorem nejsem sám. Díky
Citovat
# Monika 2014-12-25
Pavlo, vystihla jste to naprosto přesně. Musím říci, že jsem velmi mile překvapena, že se ještě najdoul lidi, kteří přemýšlí a hledají pravdu o tom, koho a co vlastně vánocemi uctívají.
Citovat
# Michael 2014-12-23
Je ale na každém, jestli věří a co chce slavit. Jestli si chce připomínat narození Krista, příjezd Santy Clause do města, nic nebo skutečné jen dávné pohanské zvyky slunovratu a vzývat raději Slunce, než Boha. Nikdo nikomu nebrání být pohanem, ateistou, santistou, ani satanistou. Je ale škoda, že většina lidí slaví tradičně a zvykově Ježíška a neví proč, a že je to spíše jen takový zvyk pro malé děti, aby se měly na co těšit. Podobně jako červený Santa s coca-colou...
Citovat
# David 2014-12-16
Díky za článek i za Ludvíkovy příspěvky.
Naprosto souhlasím s Pavlou. Na to téma, které naznačila by se dalo napsat mnoho, mnoho...
Jsem rád, že nejsem se svám pohledem a názory osamocený. Přeji krásný čas, než se k nám zase slunce vrátí....Dy
Citovat
Nikdo vlastně neví, kdo Chan Šan byl. Je tu pár starých pamětníků, kteří ho znávali. Říkají, že to byl chudý člověk, povahou blázen. Žil prý sám v horách zvaných Mrazivé hory, Chan-šan. Vypadal prý jako tulák. Jeho tělo i tvář byly zestárlé a vrásčité. Avšak v každičkém slově, které vypustil z úst, byl hluboký smysl a vyjádření nejjemnější podstaty věci, jen dokázal-li se kdo nad ním hlouběji zamyslet. Cokoli vyřkl, obsahovalo cit pro Tao, pro jeho veliká nejskrytější tajemství. Jeho čapka byla zrobena z březové kůry, jeho šaty byly rozedrané v cáry a na nohou měl dřeváky. Tak ti, kteří jsou nuceni tak činit, skrývají i stopu po sobě. Někdy nepochopitelný, někdy příjemný, vždy byl přirozeně šťastný sám ze sebe. Jak by ho však někdo, kdo sám není moudrý, mohl ocenit a pochopit?
Předmluva k Chan Šanovým básním od pana Lü Čchiou Jina