Všiml jsem si, že dítě vůbec nestačí na rozlehlý výpravný celek (jako je třeba obrázek města s množstvím domů, s různými architektonickými detaily, okapy, střechami a stříškami, povozy a lidmi). Všiml jsem si, že si z takových obrázků vždycky vybraly jednu nebo dvě věci, třeba docela nevýznamné, které ani nebyly pro obsah nějak typické, zkrátka takové, které jim padly do oka, ať už to byla jen žába nebo veverka, princezna nebo jak se někdo směje. A rychle otočily list, aby viděly, co je na dalším.
Stanislav Kolíbal o ilustrování Stromu pohádek

zacek born chytrolini z hloupetina
Knížka Chytrolíni z Hloupětína a je inspirovaná příběhy svérázných obyvatel pohádkového městečka Hloupětína, legračních popletů a trumberů, kteří uvěří každému nesmyslu a nechají se napálit kdejakým kuliferdou. Těm sečtělejším možná připomene legendární knihu Saltykova-Ščedrina: Kronika města Hloupětína, Odeon, Praha, 1990. Ale ta je určena dospělým.

pohadky_prevert
Kam všichni tak spěcháme? Proč se nezastavíme a nesrovnáme si v hlavě, co je podstatné a co ne? V roce 1985 dvě redaktorské dámy v Albatrosu – paní Tamara Sýkorová, paní Jitka Minaříková spolu s výtvarným redaktorem Luďkem Vimrem prosadili první vydání Pohádek pro nehodné děti Jacqua Préverta s ilustracemi Elsy Henriquezové. Když k takovému počinu přizvali ještě vynikající grafičku Claru Istlerovou, nemohlo vzniknout nic jiného než krása v překladu Adolfa a Heleny Kroupových.

makovy muzicek
Slavnou knížka pro děti Františka Nepila a ilustrátora Josefa Palečka o malém mužičkovi, který se dědečkovi a babičce narodil z makového zrníčka, zná možná každý. Málokdo, ale ví, kdy to bylo. A protože, to je tuze vážná věc, vyšla knížka nová, kde je všechno uvedeno na správnou míru.

carovne pero
Z Cikánských pohádek Marie Voříškové, které vydala Mladá fronta v roce 1959 vybrala editorka a překladatelka Mária Števková tři pohádky, ve slovenštině O stvorení sveta a o tom, jako prišli Cigáni o svoju vlast, Jako sa dostal Kalo Dant na siedmy svet, Jako robil Šarkan na svete neplechu.

neco za cibulku neco za pirozek
V roce 1982 vydalo nakladatelství Blok výbor pohádek Věry Provazníkové Něco za cibulku, něco za pirožek s ilustrace Václava Houfa. Podstatná část pohádek se později objevila ve výboru z dětské tvorby autorky Když na hrušce buchty zrály. Ale i tento příklad dokazuje, že to s tím monopolem  Albatrosu na dětskou literaturu nebylo tak vážné i před rokem 1989.

pohadky vanocniho zvonku
Vánoce – to bylo pro Františka Kožíka kouzelné slovo, znamenaly pro něj nejen vzpomínky na dětství, ale i právě prožívanou rodinnou atmosféru. Pro přátele rád vytvářel „vánočenky“, krátké básničky s
ilustracemi. Mezi hezké zvyky patřilo také povídání pohádek, které vyprávěl v předvánočním čase dcerce.

Pohádky pro děti – nové knihy

Žáčkovou knížku Chytrolíni z Hloupětína o pošetilém městěčku hloupých lidí ilustroval Adolf Born

Knížka Chytrolíni z Hloupětína a je inspirovaná příběhy svérázných obyvatel pohádkového městečka Hloupětína, legračn...

Pohádky Grimmů v exkluzívním vydání s ilustracemi Adolfa Borna

Soubor padesáti pohádek uspořádaný samotnými bratry Grimmy zahrnuje pod názvem “Malé vydání” to nejlepší co podle svéh...

Jacques Prévert. Moudré pohádky pro nehodné děti

Kam všichni tak spěcháme? Proč se nezastavíme a nesrovnáme si v hlavě, co je podstatné a co ne? V roce 1985 dvě redaktorské d...

Jeď, modrý koníčku. Moderní pohádky a básničky i skvostné ilustrace

Je téměř jisté, že knížky Olgy Hejné budou u dětí patřit mezi oblibené. Jed´, modrý koníčku, ale má jednu zvláštnost...

Strom pohádek z celého světa si získal srdce dětí i rodičů i po padesáti letech

Opravdu ojedinělá sbírka krátkých i delších pohádkových příběhů, napínavých, veselých i poučných zaujímá přední m...

Inspirující myšlenky...

Život je vydáván za dar, zatímco je nad slunce jasné, že každý, kdyby si předem mohl tento dar obhlédnout a vyzkoušet, musel by se za něj poděkovat; jako se Lessing divil rozumu svého syna, který musel být násilně vytažen porodními kleštěmi, protože vůbec nechtěl na svět, sotva byl však v něm, opět z něj spěchal.
Arthur Schopenhauer, Svět jako vůle a představa