Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Markéta Lazarová, mistrovská Vančurova kniha a Vláčilův nejlepší film

marketa lazarovaVančurův jazyk je krásná čeština a nemá nic společného s pojmenováním starodávný, jak si mnozí myslí. Možná proto Markéta Lazarová nepatří mezi jednoduché knihy a mnoho lidí knihu odsoudí, protože ji jednoduše nepochopí. Nenajdou zde jednoduchý příběh, podobný příběhům z hollywoodských filmů na které jsou jejich mozky nastaveny. A kniha Vančury je mnohovrstevná freska, která počítá s myslícím čtenářem stejně jako Vláčil natočil stejnojmenný film, jenž patří  k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie stvořila.

Každopádně je Markéta Lazarová obdivuhodný básnícký mýtus v próze, oslavující lásku, nevinnost, životní plnost i duchovnost v protikladu s rozkoší, vypočítavostí a primitivností pudového života.


Vančurova slavná historická balada je jedna z mála knih, která tak zemitě dokázala vystihnout atmosféru středověku, aniž by se zvlášť opírala o historické fakta.
Všechny charaktery postav zapadají přesně do doby primitivně-křesťanského společenství 13.století, kde vládne chaos a krajinou se potulují  loupeživé tlupy. Tedy světa, ve kterém křesťanství tvrdě a nekompromisně nahrazuje pohanství a v němž, tak jako vždy v dějinách, je příchod nového řádu spojen s vymazáním všech hodnot, kterépředchozí řád vybudoval.

Román je navíc první Vančurovou knihou s ženskou hrdinkou. Půvabná a křehká Markéta Lazarová je v příběhu symbolem lásky zrozené z pokoření, který prolíná mezi laskavým Vančurovým jazykem a drsnou středověkou atmosférou. Je to také tragický příběh zemanského rodu, kde mezi pustými skalami, močály a studenou krajinou s holými stromy vyrůstají syrové příběhy z pekla až do nebe, ze svatosti ke hříchu a z hříchu do lásky. Středověk v plné síle, jak ho málokdo dokázal popsat.

Celé dílo Vančury je charakteristické svérazným, ale krásným jazykem,
který i v době svého prvního vydání (1931) byl pro mnoho lidí obtížně uchopitelným. Je zvláštní, že i dnes je Vančura právě pro styl psaní tak málo čten. Zdá se, že nevzdělanost a osvojování jazyka jednoduchého, ale primitivního  nedynamického, nebohatého nemá nic společného s nedostatkem vzdělání, ale příčiny jsou evidentně v obecném přístupu společnosti ke vzdělávání. Ten je dle mého úsudku dnes na mnohem nižší společenské úrovni, než v období mezi světovými válkami. A to i přesto, že ke vzdělání má v současné době přístup úplně každý. Je to velká škoda, protože bohatý jazyk Vančurův je překrásnou ryzí češtinou.

Kniha se stala předlohou pro stejnojmenný film (1967) a byla zpracována režisérem Františkem Vláčilem a scénaristou Pavlíčkem.
Roku 1998 byl film Markéta Lazarová v anketě filmových kritiků a publicistů vyhlášen nejvýznamnějším filmem stoleté historie české kinematografie. Markéta Lazarová byla nejdražším československým filmem 60. let. V roce 2009 vyšla v nakladatelství Casablanca kniha Markéta Lazarova. Studie a dokumenty, která obsahuje texty rozebírající Vláčilův film z mnoha oborů a úhlů pohledu. Více o knize zde...

Vladislav Vančura | Markéta Lazarová |
Volně ke stažení: http://www.ucl.cas.cz/edicee/

Ukázka z knihy:

Prvou noc probděla Markéta kdesi v přístěnku domu, tam, kde líhají nečistí tuláci. Modlila se, ale z koruny, kterou jí láska vstavila na hlavu, nevypadl ani jediný kámen. Markéta milovala Mikoláše a Bůh si zajisté přál, aby ho milovala. Nedal ochabnouti tomuto citu a živil jej.

K ránu, když zdřímla, zdálo se jí, že je opět v lesích loupežníků. Spala s Mikolášem a cítila jeho objetí, ach, objetí, jež otřásá vědomím a způsobuje, že naše myšlenky padají, jako padá ze stromu ovoce. Byla prokleta!

Blížil se k ní ďábel? Ach nikoli, uvykli jste nazývati věci příliš přísnými jmény a zdvojnásobujete tuto přísnost, jde-li o děvčátko v otcovském domě. Po soudu rozumných lidí má Markéta pravdu, myslí-li na miláčka. Nechť i na něho myslí, či lépe, nechť se k němu vrátí! Bůh věru nestojí o závoj fňukalek, jež komolí modlitby a nepřivedou na svět živého tvora. Pravíte, že byl tento sňatek na posměch otci, na posměch lidem a na posměch Bohu, neboť nevěsta volila již dříve, než se shledala s Mikolášem?

Chtěl bych namítnouti, že vedle skutků jsou sliby málo závažné. Je tím, čím se stala, přijměte ji.

Jak ji máme přijmouti, když sama sebe zatracuje, když se nazývá nestoudnicí a fenou?

Praví se, že život je nepřátelský těm, kdož jej odmítají. Markéta je z počtu těch nešťastníků, Markéta je nejnešťastnější, neboť nemá sil, aby mu přitakala, a nemá sil, aby se postavila na odpor. Strach a milost vedou o ni válku. Zmítá jí děs a milování, zmítá a bije ji, jako okeán bije pobřežní skálu. Markéta umře. Markétu sežehlo peklo!

Po dvou dnech hněvu a pohrdání, jemuž se nic nevyrovná, jedna ze služek donesla Markétě šaty a zavolala ji k Lazarovi. Chudinka se oddává naději a vzápětí je opět zděšena, co uslyší? Je Mikoláš v Obořišti? Nepotkalo jej nenadále neštěstí?

Stojí třesouc se a krev jí zalévá vnitřek hlavy. Slyší šuměti bystřinu zkázy.

"Markéto," praví Lazar, "zavolal jsem tě, abych se otázal, jaké si uložíš pokání; čeho jsi hodna, Markéto?" A dceruška mlčí a po chviličce mlčení odpovídá přirdoušeným hlasem:

"Ty máš klíče od všech trestů. Rozkaž mi, co se ti líbí."

"Anděl vyhlazovatel, který má šest rukou a v každé drží tesák, ten anděl má přístup do tvojí duše a bodá ji, až ji ubodá. Kdybys setrvala v mém domě, shoří. Budeš-li choditi mezi poli, úroda ztrouchniví. Pas stádo, a stelné krávy budou zmetati a nepřibude mi telátek. Jsi prokleta, neboť jsi zrušila sliby, které složil tvůj otec. Zrušila jsi slib daný Bohu. Bohu, nešťastnice! Nemám odvahy, abych se díval, jak se propadáš a jak se obracíš v troud a hnis. Táhni mi z očí! Nepřipustím, abys byla v mém domě služkou, která dává píti vepřům. Vezmi své smilné tělo a nes je z domu, jako se nosí mrtvý. Proč ještě stojíš, proč se nehýbáš? Tvoje tvář je tvář zjevence a lítost, kterou předstíráš, přitěžuje můj hněv a ruce mého hněvu. Vyjdi, prostopášnice! Ukládám ti dojíti do kláštera, který jsi zhanobila. Vrhni se na jeho mříž a vykřikuj, mluv o své zradě a pros, aby tě uvrhli do vězení."

Markéta naslouchá a ve vedlejší světnici naslouchají její přátelé. Maličká děťátka nakukují do komnaty hněvu a výmluvy, zvedajíce stanové plátno, jež visí mezi pažením dveří.

Hrome, vše, co je uděláno ze dřeva, shořelo na prach. Všechno je vymláceno, prší do světnice, a my máme přechovávati milostnici žhářovu? Milostnici zbojníka, která obrátil Obořiště v poustku a který zabil pět našich lidí? Dobře jí tak! Ať si jde, ať jde pod šibenici svých miláčků!

Je to sestra vašich manželů, paní. Je to Markéta, nejmladší z Lazarových dětí, táž, kterou jste volávali, aby čtla a zpívala písně!

Vy prachaso zlodějská, vy se věru nemáte proč vynášeti nad tuto hříšnici. Vy posměváčci, vy početní kapsáři, vy jalůvky zločinu, vy šejdíři, vy směšní herci, kteří strašíte mečem a bojíte se rány, vy duchové z kozy, kteří se ženete na poutníčka a před vojskem popotahujete ze slzavého nosu, vy chcete souditi zbojníky a milenky zbojníků? Nic dál, nic dále! Vyjdi, Markéto! Výš hlavu, výše! Jdi, jako chodívá ta, jež zná cenu svého přítele.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Vančura Vladislav Vláčil František

Komentáře  

# Kamil 2013-03-22
nefunguje video. Ti parchanti z prtipirátské strany zase otravují
Citovat
# Ladislav 2013-01-12
„Stojíme před dílem Vladislava Vančury a máme náhle pocit, jako bychom stáli na křižovatce
literárních dějin, jako by tímto dílem, podobně jako kdysi nížinou moravskou, táhly všechny
hlavní cesty spojující západ s východem, sever s jihem, minulost s budoucností.“ Milan Kundera
Citovat
# Majka 2013-01-11 Citovat
# Renda 2012-12-29
Víc o filmu a Vlačilovi na Nostalgii
www.nostalghia.cz/vlacil/index.php
Citovat
# Majka 2012-12-29
Já vidím i čtu dvě Markéty Lazarové. Vančurovou a Vláčilovou. Obě jsou mistrná díla, která přes všechno utrpení, vraždění vyznívají optimisticky ve víru v to lepší, co je člověk ochoten ze sebe vydat a co je schopen pochopit.
Rozdíl mezi knihou a filmem
Při četbě Vančurovy knihy jsme neustále mimo realitu a díváme se na postavy jakoby seshora, kdežto při sledování Vláčilova filmu jsme zcela uvnitř děje a tím se film stává životem samým, který nás zcela vtahuje do svého nitra. Příbuznost těchto dvou děl jsou podle mne jen v tom, že jsou obě mistrovská
Citovat
# Michal 2012-12-29
Je pravdou, že z původního třídílného scénáře vypadla část rekapitulující vztah českého panovníka a jeho syna, jehož realizace měla učinit z filmu do sebe uzavřený obraz českého světa poloviny 13. století (ve scénáři je děj filmu určen po dnech od 15. února do 1. srpna 1250).
Citovat
# JAn 2012-12-29
Markéta Lazarová je kniha (i film) patřící mezi nejlepší světovou literaturu převedou nakonec na film. (A to i přesto, že Vláčil nedostal příležitost film dokončit podle svých představ). To, že kniha není přeložena do více jazyků svědčí jen složitosti překladu. Jazyk český je ve vsých výjimečných vrcholech skutečně nepřeložitelný nebo by musel existovat mistrný překladatel do angličtiny. Jeho neexistence po mnoho desítek let je hlavní důvod, proč o českých výjimečných knihách svět neví.
Citovat
# Rudolf 2012-12-29
kniha Vančury je mnohovrstevná freska, která počítá s myslícím čtenářem... myslím, že je to přesné vystižení charakteru knihy. Je to velmi obdivuhodná kniha, která by měla vysoko čnít v hodnocení české literatury.
Citovat
# Milena 2012-12-28
Jak kniha tak film jsou velká díla. Příběh neuvěřitelně syrový ale zároveň poetický a mystický. Je zde všechno, zběsilost života, krutost, násilí, ano i ty pudy, ale také magie, láska, zbožnost, statečnost. K tomu tajemná atmosféra. Neznám v české kultuře nic tak vynikajícího. Navíc neuvěřitelně skvělé převedení knihy do filmu. To dokáže jen málokdo.
Citovat