behounek_jiri

Jiří Běhounek (*24. 11. 1929, Praha - †12. 7. 2005, Praha)

Malíř, grafik a ilustrátor.

Studoval na VŠUP v Praze u prof. F. Muziky. V letech 1953-1960 působil na téže škole jako asistent. Zúčastnil se mnoha výstav a přehlídek ilustrací a grafiky doma i v zahraničí a získal řadu cen a medailí (mj. v Lipsku roku 1982 stříbrnou medaili za knihu o Faustovi, na BIB Btatislava 1989 Zlaté jablko za knihu Židovské pohádky).

Ilustrační tvorba J. Běhounka je zaměřena převážně pro děti, ale najdeme v ní také díla klasické literatury určené dospělým ( Nasreddin, Tristan a Isolda, Sienkiewiczova Potopa). Z dětských knih jsou to především pohádky – staré i moderní, a to z různých koutů světa: čínské, japonské, arabské, židovské, ruské, španělské, anglické a další.Ve svých ilustracích často vytváří překvapivé bizarní kompozice plné fantazie a vše zpracovává s neobyčejným smyslem pro jemnost a detail.

S nakladatelstvím Albatros spolupracoval od poloviny šedesátých let a jeho jméno najdete v tirážích téměř čtyř desítek albatrosích titulů, např.
Brémští muzikanti,
Pohádky o skřítcích bratří Grimů,
Osm světel L. Pavláta,
Rabín a čarodějnice I. B. Singera,
Petr Pan J. M. Barrieho,
výbor Nejkrásnější pohádky o strašidlech,
Stíny strašidel K. Tumorové,
Posledního kousne pes H. Doskočilové,
Strašidla, duchové & spol. výběru autorů,
Golem E. Petišky.
Čaroděj ze země Oz od L. F. Bauma /Zlatá stuha/
Ocenění:

V roce 2004 mu byla udělena cena Albatrosu  za celoživotní práci s dětskou knihou.

behounek450_1.jpg 

Inspirující myšlenky...

Skončilo to tak, že mne Saturnin vyhledal jednoho odpoledne v kruhu mých známých a diskrétně mi oznámil, že jsme se přestěhovali. Dodal, že bydlíme na vodě blízko řetězového mostu. O té doby jsme žili v obývací lodi a nemohu říci, že by to bylo tak zlé. Je sice pravda, že hned v prvém týdnu se v noci uvolnilo kotvení a naše loď sjela z jezu. Bylo to nepříjemné; byla totiž naprostá tma a já jsem měl v první chvíli za to, že se Saturnin utopil, protože jsem ho marně na celé lodi hledal. Později se vysvětlilo, že spal ve strážním koši. Ale, jak pravím, nebýt této rušivé příhody, nemohl jsem si na nové obydlí stěžovat. Je nutno se s lecčíms v životě smířit.
Zdeněk Jirotka, Saturnin