Image
Lucienovi je patnáct a má rakovinu mozku. Po chemoterapii je tak zesláblý, že se nedokáže ani posadit v posteli, a v krku ho bolí tak, že s obtížemi polyká i mluví. Jednoho dne mu otec přinese krásný zápisník a navrhne, aby si zkusil do deníku psát a tak se dorozumívat. Lucien usne s novým zápisníkem v ruce a ocitá se v jiném světě, v paralelní realitě.

konec casu
Opravdu výjimečná kniha pro náctileté. Je o tom jak se ztrácí čas, protože jsme se zbláznili a snažíme se s ním obchodovat. Prodáváme ho těm, kterým se nedostává. A tak, jak  času ubývá, přestává lidem sloužit. V podobě tornád pak z této planety odnáší vše do různých koutů vesmírů.


Nová kniha Daniely Krolupperové se stejně vynikajícími ilustracemi Barbory Kyškové je o Martinovi, kterému je třináct a půl. Má před sebou druhou polovinu prázdnin a neblahé tušení, že pobyt u prastrýce bude ryzí utrpení. Televizi prastrýc používá výhradně jako podstavec pro pokojové rostliny, o existenci počítačů se mu zatím nic nedoneslo a slovo wi-fi považuje za citoslovce úleku. V ospalém jihočeském městečku se neděje nic. Vůbec nic.

verne nova dobrodruzstvi
Slavní spisovatelé často slouží jiným ke zviditelnění. Kolik je jen pokračovatelů Conana Doyla, co si půjčili jeho Holmese. S Vernem to sice tak žhavé není, ale vlna zájmu se dotkla i nás v Česku.

john carter z marsu
Prvního března 2012 vstoupí do českých multikin a jistěže i do zbývajících „normálních“ biografů filmová adaptace více než klasické ságy Edgara Rice Burroughse (1875-1950) John Carter z Marsu, a to pod titulem John Carter: Mezi dvěma světy. Ne, sice to není úplně první adaptace předlohy, nicméně o videofilmu Princezna z Marsu (2009) s Tracy Lordsovou raději pomlčme.

ImagePolicista je knížka prodchnutá láskou k Irsku, k jeho přírodě, mytologii a folkloru a k jeho tradiční hudbě a tanci, jejíž autorkou kupodivu není Irka, ale Angličanka, která našla na zeleném ostrově svůj druhý domov. Ústředním tématem příběhu je čas, jehož se lidem dostává stále méně. Nikdo už nemá čas na to, aby poseděl a poklábosil s přáteli, aby se jen tak zasnil s otevřenýma očima a nic nedělal nebo aby si přečetl knihu.

hodinovy strojek pullman
Mistrně promyšlený a propracovaný příběh, který využívá rámec klasické pohádky. Vyprávění začíná pohádkovou formulkou („před dávnými a dávnými časy“) a také končí formulkou („a žili šťastně až do smrti“). A po vzoru pohádek příběh má i morální poslání.

strom duchu bradbury
Ray Douglas Bradbury (1920-2012) byl nejen geniálním stylistou a tvůrcem Marťanské kroniky a 451 stupňů Fahrenheita, nýbrž i dost pilným scenáristou. Bývá v té souvislosti připomínána Bílá velryba, kterou režíroval John Huston s Orsonem Wellesem a Gregory Peckem; o dekádu později (1967) však Mistr rozpracoval i filmový příběh, který nazval The Halloween Tree.

opici_kralKlasický román čínské fantastické literatury o putování mnicha Tripitaky pro posvátná buddhistická písma. Na nebezpečné cestě jej doprovází opičí král Sun, znalý čar a kouzel, a pomáhá mu překonávat nástrahy, které mu kladou zlá božstva. Nadpozemská dobrodružství a líčení bojů s démony milují celé generace čtenářů.

Fantasy pro mládež – nové knihy

Stravaganza. Fantasy, která opravdu překvapí nejen děti

Lucienovi je patnáct a má rakovinu mozku. Po chemoterapii je tak zesláblý, že se nedokáže ani posadit v posteli, a v krku ho bol...

Konec času, jeden z nejzajímavějších románů pro náctileté poslední doby

Opravdu výjimečná kniha pro náctileté. Je o tom jak se ztrácí čas, protože jsme se zbláznili a snažíme se s ním obchodovat...

Společenstvo klíčníků. Tajemství starého klíče aneb proč umí Krolupperová přitáhnout děti ke knížkám

Nová kniha Daniely Krolupperové se stejně vynikajícími ilustracemi Barbory Kyškové je o Martinovi, kterému je třináct a půl...

Nová dobrodružství Julese Verna od editorů současných zahraničních autorů

Slavní spisovatelé často slouží jiným ke zviditelnění. Kolik je jen pokračovatelů Conana Doyla, co si půjčili jeho Holmese...

John Carter z Marsu aneb mezi dvěma světy filmu a knihy

Prvního března 2012 vstoupí do českých multikin a jistěže i do zbývajících „normálních“ biografů filmová adaptace ví...

Inspirující myšlenky...

Historický román není odborná příručka, ale na druhou stranu není možné současného hrdinu převléknout z džínů do brnění a myslet si, že tak se historický román píše. Lidé dříve jinak mysleli, měli jiné hodnoty, zkušenosti, existovala jiná struktura společnosti, a to vše se musí v příběhu odrazit. Proto se vždycky snažím o co nejdokonalejší kulisu, aby se čtenář prostřednictvím příběhu opravdu přenesl do středověku. Formální stránce psaní přikládám nesmírně veliký význam. Co se týká hrdinů, všechny příběhy spojuje postava vzdělaného a čestného rytíře Oldřicha z Chlumu, královského prokurátora a správce hradu Bezděz. Tahle postava je samozřejmě vymyšlená, neboť z poloviny 13. století, kdy se příběhy odehrávají, máme dochováno jen minimum pramenů, v nichž by se objevovala jména královských úředníků. Skutečné soudní protokoly se objevují až o dvě stovky let později. I když je samozřejmě jméno mého literárního hrdiny fiktivní, snažím se, aby vystupoval tak, jak by člověk v jeho postavení opravdu ve středověku jednal. Ale znovu opakuji, jde o román, nikoli o historickou studii. Pokud autor vytvoří literárního hrdinu a čtenáři ho přijmou, pak automaticky má vůči svým čtenářům určitou odpovědnost. Stejně jako je nemyslitelné, aby Vinetou lhal, tak ani můj Oldřich z Chlumu nemůže ustoupit zlu, nemůže utéct z boje a nemůže být nevěrný své manželce Ludmile. Historickou detektivku považuji tak trochu za pohádku pro dospělé. Základní atributy jsou totiž stejné. Dobro bojuje se zlem a nakonec zvítězí. V tom vidím velikou přednost beletrie, protože skutečná historie je někdy krutá a často i smutná, ale spisovatelé by měli dávat lidem radost a víru.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik