Naprosto mě nepohoršuje pohled na právníka, kapsáře, plukovníka, hlupáka, velmože, karbaníka, státníka, kurevníka, poliotika, lékaře, svědka, úplatce, návladního, věrolomníka a podobné; tak to už na světě chodí: ale když vidím, jak se hromádka mrzáctví, tělesných i duševních chorob nadýmá pýchou, přejde mě rázem trpělivost; a nikdy nepochopím, jak se takový tvor shoduje s takovou neřestí.
Jonathan Swift: Gulliverovy cesty

Souvislosti

TVŮRČÍ POBYT PRO UMĚLCE V NOVODOBÉM DOBŘÍŠI ZADARA / JEN PRO VYBRANÉ

Kdysi bylo členství v socialistickém Svazu českých spisovatelů spojeno se značnými výhodami. Např. možnost tvůrčích pobytů na zámku Dobříš, využívání rekreačních zařízení Českého lit. fondu, nárok na vydání knih). Tím si komunisté do velké míry zavazovali umělce, aby poctivě zpívali jejich "hrdinské písně".
Dnes se nám tento bolševický trend vrací. Místo Dobříše je zde Klášter Broumov. Kádrování se oficiálně konat nebude, ale zkuste mít v mediích jako literát či ilustrátor jiný než mainstreamový názor a jednoměsíčního pobytu v Broumově se určitě nedočkáte. Nedivte se proto, že literární umělci se v poslední době tak málo vyjadřují k aktuálním problémům, kterými žije celá společnost. ZDE

RASPAIL JE STEJNĚ DOBRÝ JAK ORWELL A HUXLEY A POPSAL DNEŠNÍ DOBU PŘESNĚ UŽ PŘED 50 LETY

Jestliže Huxley popsal možné následky kast a technologie a Orwell všudypřítomné kontroly společnosti, Raspail zachytil destrukci západní civilizace řízené pocitem viny a náhradu bílé rasy imigrací z třetího světa. Orwell a Huxley skvělým způsobem varovali před možnostmi budoucích problémů lidstva. Vizionářský román Tábor Svatých udivuje v tom, že ačkoli jej Jean Raspail napsal v roce 1973, nyní po více než čtyřiceti letech jej žijeme, a někdy slovo od slova a do takových detailů, až z toho zůstává rozum stát. Jak je to možné? Jak to všechno autor tehdy mohl vědět?
Jean Raspail. Tábor svatých aneb o sebevražednosti bílého slabošství